Gerhard Scholten Boeken

Osud autora této knihy je výjimečným příkladem dopadu politických a společenských tendencí českých dějin poloviny 20. století na obyčejné lidi, jejichž „vina“ spočívala v „špatném“ rasovém nebo národnostním původu. Gerhard Scholten (16. 8. 1923, Trutnov – 21. 4. 1995, Vídeň) ve svých vzpomínkách Mezi všemi tábory popisuje léta 1944–1947, která zásadně změnila jeho život. Jako syn textilního továrníka, který od osmi let žil v Praze a cítil se jako pražský Němec, byl v červenci 1944 zatčen gestapem a poslán do terezínské Malé pevnosti a následně do Osvětimi. Jeho uvěznění bylo důsledkem zadrženého dopisu otci do Ameriky, který svěřil rodinnému příteli. Částečný židovský původ pravděpodobně také hrál roli. Scholten, tehdy ještě jako Pfefferkorn, věznění přežil a díky jazykovým znalostem se stal tlumočníkem sovětské armády v osvobozené Osvětimi. Po návratu do Prahy v květnu 1945 čelil poválečné realitě, kdy jeho babička byla internována a on s matkou skončil v internačním táboře v Modřanech. Díky intervencím českých přátel byli propuštěni, avšak majetek jim nebyl vrácen. Před odchodem do Rakouska v lednu 1947, kde přijal nové příjmení a občanství, pracoval v československých službách jako pracovník UNRRA. Jeho vzpomínky reflektují změnu identity z předválečného Němce na rakouského občana.

Roman über den Aufstieg eines Weltreiches. Im Mittelpunkt steht Kaiser Karl V., der früh auf den Thron berufen wird und die Geschicke seiner Länder durch alle Fährnisse leitet.