Přemysl Krejčiřík Boeken

Ve dnech 2.–3. října 2017 uspořádalo Národní zemědělské muzeum Praha, s. p. o., s Mendlovou univerzitou v Brně, Zahradnickou fakultou v Lednici odbornou konferenci na téma „Zahradní architektura první poloviny 20. století“, která se stala závěrečným výstupem projektu NAKI DF13P01OVV003 Zahradně-architektonická tvorba v kontextu realizace cílů národního obrození během první Československé republiky. Konference se konala v Alšově jihočeské galerii v Bechyni, která se tak stala doprovodným programem NAKI výstavy „Po stopách českých prvorepublikových zahradních architektů“. Na konferenci zaznělo celkem 16 příspěvků a většinu z nich přináší sborník, ve kterém lze najít jak originální články, tak i přehledné studie, které shrnují již známé poznatky. Výsledkem je jedinečné dílo, které v nebývalém rozsahu přispívá k hlubšímu poznání do této doby opomíjeného tématu zahradně-architektonické tvorby první poloviny 20. století. Příspěvky zahrnují tematické okruhy týkající se osobností a objektů zahradního umění na našem území i v zahraničí, obnov objektů daného období, aplikovaného výzkumu, dostupných sortimentů a použití rostlin ve vybrané etapě zahradního umění. Na vzniku sborníku se podíleli zahradní architekti, zahradníci, školkaři, historici a archiváři.

Třetí kniha z edice Památky Unesco nakladatelství Foibos pojednává o Lednicko-valtickém areálu. Kulturní krajina Lednicko-valtický areál, v 19. století výstižně nazývaná "zahradou Evropy", je společným výtvorem člověka a přírody. Na jeho vzniku maji největší zásluhu Lichtenštejnové, kteří na zdejším panství sedm století budovali zámky, zakládali zahrady, parky a rybníky. V roce 1996 byl areál kulturní krajiny zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Dominantami areálu jsou zámky Lednice a Valtice. Obě stavby jsou spojeny se jmény vynikajících umělců. Lednický zámek vystavěný v duchu anglické novogotiky je návštěvnicky přitažlivější, a to zejména díky manýristickému parku s drobnými stavbami, jimž vévodí minaret, stavba v Evropě ojedinělá. V Lednicko-valtickém areálu jsou další drobné stavby s citem včleněné do půvabné krajiny. Publikace editora prof. Pavla Zatloukala a dalších dvou autorů pojednává nejen o stavbách areálu, ale také o rozsáhlých parcích a podrobné historii Lednice, Valtic a Břeclavi. Text doprovází bohatý obrazový materiál a mapy na konci publikace.

Kniha popisuje historii pěstování dřevin v Lednicko-valtickém areálu do první světové války, zavádění dřevin do kultury a současný stav jejich výskytu. Ve knize je tabulkový přehled pěstovaných taxonů v historii i současný stav.

Kniha popisuje historický vývoj zámeckého parku v Lednici s důrazem na dřeviny, které se v parku pěstují. Součástí knihy je mapa parku s lokací významných jedinců dřevin. Jednotlivé dřeviny jsou zpracovány v přehledné tabulce s historickými údaji o pěstování v objektu.

Metodika Národního památkového ústavu, Metodického centra zahradní kultury v Kroměříži vznikla v rámci projektu „Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži“ Národního památkového ústavu, jenž byl spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Integrovaného operačního programu. Národní památkový ústav jako odborná organizace státní památkové péče v České republice vydává metodiku v zájmu zabezpečení jednoty metodických hledisek pro danou oblast ochrany, dokumentace a evidence kulturních památek, památkových území a dalších kulturně-historických hodnot na základě svých kompetencí podle § 32 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Metodika je určena především pro majitele a správce historických areálů a další osoby a subjekty, které vstupují do procesu péče o památky zahradního umění, včetně pracovníků státní správy. Metodika je zároveň významným oborovým materiálem, a to v rámci specializace zahradních a krajinářských architektů zaměřených na památky zahradního umění i obecně v rámci památkové péče a nepochybně ji budou moci profesně využívat i studenti a pedagogové příslušných oborů.