Kniha Fotografické publikace Vítkovických železáren představuje náhled do vývoje jednoho z našich nejvýznamnějších hutních a strojírenských podniků prostřednictvím fotografických propagačních materiálů. Jejich podrobným mapováním autor sledoval výrobní a organizační poměry v kontextu celého Československa a současně společenské a politické proměny podniku.
Kniha Vzhůru do dolů! připomíná prostřednictvím více než 450 fotografií vybrané historické mezníky hlubinné těžby ostravsko-karvinského revíru. Tento region je s těžbou černého uhlí nerozlučně spjat hospodářsky, sociálně, kulturně i historicky. Hornictví vždy stálo na počátku těžkého průmyslu a bylo klíčovým odvětvím hospodářství celé naší země. Mnohovrstevnatý a pestrý obrazový soubor této knihy nabízí archivní i současné pohledy nejen na důlní závody, ale i do jejich slojí, koksoven, dělnických kolonií a sídlišť, hornických škol, prodejen, rekreačních středisek nebo na slavnosti a svátky či hornická umělecká díla. Pozůstatky z hornického prostředí jsou pro nás vzrušující a přitažlivé. V posledních desetiletích se často proměnily v kulturní památky. Fascinují nás také zastaralé a chátrající průmyslové monumenty - zvláštním způsobem totiž kombinují krásu s ošklivostí. Publikace se snaží zprostředkovat atmosféru tohoto podivuhodného důlního světa. Pro někoho může být průvodcem po zachovalém kulturním a industriálním dědictví, současně však může sloužit jako vzpomínka pro ty, kteří činné doly pamatují.
Fotografická publikace Karvinsko subjektivní formou mapuje novodobou historii území dnešního okresu Karviná. Jejími tématy jsou hornictví, služby, bydlení, víra a smrt. Autor Ondřej Durczak, který se již fotograficky soustředil na své rodné město v knize Ostrava v důchodu. Průvodce po zaniklé slávě (2015), nyní využívá kombinace vlastních fotografií pořízených za posledních pět let, archivních snímků i ve studiu inscenovaných zátiší. Čtenáři předkládá pozoruhodnou koláž složenou z klíčových historických momentů, osobitého regionálního charakteru i nevšedních obrazů Karvinska.
Fotografický průvodce po mizejících a zapomenutých místech českého Slezska je jedinečnou publikací, která tuto oblast mapuje prostřednictvím více než 750 historických i současných fotografií zaměřených převážně na architektonické motivy. Ty jsou na snímcích doprovázeny popisem jejich historie často se zaměřením na proměny, kterými prošly. Knihu tvoří kapitoly Města, obce, zaniklé osady; Průmysl; Chaty, hotely, střediska, lázně, nemocnice; Bydlení; Hrady, zámky, sídla; Sakrální stavby; Služby; Památníky a další. Publikace zdůrazňuje mizející prvky místního průmyslového a kulturního dědictví a poskytuje čtenářům možnost poznat tato místa dříve, než zcela zaniknou nebo se nevratně změní.
Snahou autorů fotografické publikace Zrození metropole je evokovat atmosféru rodící se průmyslové metropole kraje i celého Československa v krátkém, ale intenzivním období velkých hospodářských, kulturních, ideologických a sociálních proměn. Zároveň touto knihou chtějí ukázat, že se i v této složité době obyvatelé města snažili žít naplněné životy v kráse, bolesti i naději. Publikace obsahuje přes dvě stovky mnohdy dosud nepublikovaných dobových fotografií. Ostravu padesátých a šedesátých let minulého století se v publikaci snaží reflektovat tři její části – Město, Každodenní život a svátky a Průmysl.
Kniha Ondřeje Durczaka mapuje mizející i zaniklá místa Ostravy. Na téměř 400 fotografiích přibližuje poslední zlomky původní kultury tohoto „černého města“. Hutní věže, fabriky, kolonie, hospody, obchody, bufety, šachty, trafiky, koupaliště a zastávky slouží jako indicie v rukou antropologa, který zkoumá a dokumentuje neopakovatelný kulturní a sociální fenomén. Řada míst už mezitím zanikla. Sociolog Jiří Siostrzonek v knize píše: „Stará Ostrava skomírá v důchodu a nová se ještě nenarodila. Město je rozkročeno mezi zanikající minulostí a beztvarou přítomností a v úzkosti čeká… Možná tento text působí sentimentálním dojmem. Přiznávám, že za nehty své duše stále cítím jemný popílek z hutí a šachet, který již nikdo neodstraní. Také fotografická kniha Ondřeje Durczaka je důkazem autorova srdečního vztahu k magickému městu Ostravě, která nevyvolává jen nostalgii po minulém, ale vybízí k intenzivním prožitkům míst, naplněných historií lidských osudů.“
Fotografická kniha Roztroušená paměť s podtitulem Pohornická krajina Karvinska je obrazovým materiálem připomínajícím postindustriální krajinu zasaženou těžbou černého uhlí. Středobodem oblasti je část nazývaná Karviná-Doly, která kdysi bývala nejen centrem průmyslu, ale také místem pro bydlení, služby a volnočasové aktivity s ním spojené. Trojice fotografů a doktorandů Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě Ondřej Durczak, Arkadiusz Gola a Lukáš Horký navštěvovali různé části okresu Karviná, aby každý z nich svým pohledem zaznamenal aktuální stav. Ve svých fotografiích zachytili postupné mizení identity průmyslové oblasti: opuštěné domy, torza důlních staveb a zbytky infrastruktury, které pozvolna zarůstají divokou vegetací. Jednotlivé fotografické soubory jsou uvedeny odbornou esejí Jiřího Siostrzonka, pedagoga a vizuálního sociologa, který ve svých textech dlouhodobě mapuje oblast celého Moravskoslezského kraje. Publikace vychází při příležitosti stejnojmenné výstavy v galerii Kupe.
Spotřební družstvo Budoucnost v Ostravě vzniklo v roce 1919 a významně přispívalo k zásobování obyvatel Ostravska a okolí potravinami a dalším zbožím. Soustředilo se na dělnické rodiny, jimž slibovalo kromě nízkých cen ve stovkách prodejen také program sociálních výhod. V roce 1953 byla Budoucnost spolu s dalšími městskými spotřebními družstvy v Československu zrušena a její činnost byla obnovena teprve v roce 1967. Od té doby převzala tehdejší společensko-politické rituály, kromě maloobchodního prodeje potravin i průmyslového zboží založila velkoobchodní činnost, rozsáhlou výrobu vlastních potravinářských produktů, dále stavila nákupní střediska a prodejny a provozovala služby společného stravování. Tato fotografická kniha připomíná dlouhodobý fenomén spotřebního družstevnictví pomocí desítek dobových i současných snímků a zároveň provází po významných prodejnách a podnicích Budoucnosti.
Fotografická publikace s podtitulem Nejstarší fotografické ateliéry v Opavě 1860–1948 rehabilituje regionální portrétní ateliérovou tvorbu, která vznikala jako výsledek fotografické živnosti a památeční médium. Publikace vyplňuje mezeru v historii Opavy, která byla ovlivněna historickými a společenskými zvraty první poloviny 20. století, včetně poválečného vysídlení Němců, což vedlo k ztrátě části historické paměti. Cílem je seznámit občany Opavy a Moravskoslezského kraje s historií jejich domova a přinést badatelskou, edukativní, kulturní a estetickou hodnotu. Na publikaci pracoval tým odborníků z oblasti vizuálního umění a společenských reálií ve spolupráci s paměťovými institucemi. Historička Jaromíra Knapíková charakterizuje opavské fotografické ateliéry, jejich vývoj a specifika. Vizuální sociolog Jiří Siostrzonek zkoumá společenský aspekt fotografování jednotlivých generací. Ondřej Durczak se zaměřuje na technické prostředky a technologie, včetně Petzvalova objektivu. Podobenka byla významným společenským a rodinným obřadem, jehož výsledkem bylo obrazové svědectví. Ateliérové portrétní snímky, často mechanicky vytvářené, měly své místo v historii fotografie díky rozšíření portrétu a zdokonalování techniky. Pro běžného čtenáře má obrazová část knihy nostalgický nádech a potvrzuje, že vyfotografovaní lidé sdíleli stejné prostory a prožívali podobné okamžiky jako dnes.
Fotografická publikace Bruntálsko. Alternativní fotografický průvodce sleduje stavby a krajinu v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji, místě bývalých Sudet. Nejedná se však o reprezentativní objekty a už vůbec ne o vyčerpávající obraz zdejší architektury. Jde o specifickou selekci převážně mizejících motivů, která představuje jedinečného průvodce. Prostřednictvím vybraných světských i církevních, lidových, veřejných, průmyslových, zemědělských i kulturních staveb se autoři snaží hledat identitu krajiny Bruntálska, poukázat na proměny regionu i rozšířit povědomí o zdejších netypických krásách. Celobarevná kniha 180 fotografií Ondřeje Durczaka z let 2019–2021 je doprovázena studií sociologa Jiřího Siostrzonka.
