Robert de Clari, een ridder uit Picardië, biedt als lagere vazal een uniek perspectief op de Vierde Kruistocht, dat de verslagen van adellijke leiders aanvult. Zijn kroniek belicht aspecten van kruisvaardersactiviteiten die vaak over het hoofd worden gezien door prominentere bronnen en biedt levendige beschrijvingen van gebeurtenissen. Opmerkelijk zijn zijn geschriften die de moed van zijn broer tijdens de belegering van Constantinopel beschrijven en een vroege vermelding van de Lijkwade van Turijn bevatten, hoewel dit verslag mogelijk verwarring met andere relikwieën of wonderbaarlijke gebeurtenissen weerspiegelt.
In his own words, without partisan bias or self-glorification, Robert of Clari recorded his observations of the Fourth Crusade as an eyewitness and participant caught up by events rather than making them. Recording the events of the journey, as well as the sights, miracles, and people that he saw, his account is an important historical and literary, as well as human document.
Podtitul: Dva příběhy o čtvrté křížové výpravě. Autorem, kroniky o dobytí Konstantinopole křižáky v průběhu 4. křížové výpravy a zároveň nejstaršího francouzsky psaného historicko-prozaického textu, který přežil do moderních časů, je rytíř a kronikář Geoffroi de Villehardouin. Osobně se účastnil 4. křížové výpravy v letech 1199–1204, která vyvrcholila útokem křesťanských vojsk na hlavní město byzantské říše, jeho dobytím, vydrancováním a následným ustavením Latinského císařství, v němž Villehardouin dosáhl titulu maršála ze Champagne a Rumunska. Kronika, v níž již francouzština zřetelně převažuje nad latinou, je spolu s kronikou Roberta z Clari nejvýznamnějším svědectvím o 4. křížové výpravě.