Jeroným Boeken

Otec Jeroným rád opakoval, že v duchovním životě je třeba „stavět na pevných základech“. Růst v nadpřirozeném životě seznamuje jednoduchým způsobem se zákony života s Bohem. Láska k modlitbě, má-li dojít svého cíle, musí být osvětlena přesným poznáním. Otec Jeroným podává čtenáři pomocnou ruku, aby se na cestě k Bohu vyvaroval omylů a neztratil odvahu. Otec Jeroným (17. července 1907 – 29. ledna 1985) vstoupil ve svých jednadvaceti letech do trapistického kláštera Sept-Fons ve střední Francii. V roce 1934 složil slavné sliby a o dva roky později byl vysvěcen na kněze. Po celý život zůstal věrný svému mnišskému a kněžskému povolání a s jistotou vedl své učedníky v oblastech teologie, filosofie a duchovního života.

Tato publikace obsahuje další autentické texty otce Jeronýma a je tedy volným pokračováním knihy "Protože navždy trvá dlouho..." Ústředním námětem úvah je tentokrát modlitba. Modlitba je tu pojímána jako převzácný nástroj, který nám umožňuje setrvávat v Boží přítomnosti. Otec Jeroným se ukazuje být mistrem tohoto nástroje. Zároveň nám však dokazuje, že základem duchovního mistrovství je umění být pokorným učedníkem a umění naslouchat.

Částečný portrét. Album fotografií otce Jeronýma zobrazující všechny etapy jeho života, doprovozené úryvky z jeho textů.

Kdo je mnich? Je to člověk stojící mimo náš svět? Je odchod do kláštera rezignací a únikem před neradostnou skutečností moderní konzumní společnosti? Rodí se mnišské povolání ze zoufalství, nebo z lásky? Na všechny tyto otázky najdeme odpověď ve fascinující, hluboké a pravdivé zpovědi starého cisterciáckého mnicha. Tato kniha není určena uzavřenému okruhu řeholníků, nýbrž zcela záměrně a systematicky otevírá "třináctou komnatu" laikům, křesťanům, zkrátka všem těm, kterým v srdci neschází ona "citlivá struna", kterou dokáže naladit pouze Bůh - pokud mu ji ovšem dáme k dispozici. A pak poznáme, že být mnichem je něco zcela přirozeného, něco navýsost lidského, něco, bez čeho se svět neobejde.