Herecká legenda, autorka mnoha knih, přichází nyní s pohádkami pro nejmenší. Dojemné příběhy panenky a jejích kamarádů z dětského pokoje jsou zároveň vzpomínkou na autorčino dětství, prožité v harmonickém venkovském prostředí. Panenka Ančka je morální autoritou nejen pro své společníky, ale stane se jí zcela jistě i pro všechny malé čtenáře.
V první knížce pro děti, Tatínek není k zahození, byly pohádky, které Arnošt Goldflam kdysi vyprávěl dceři Sylvě, napsal pro syna Otto-Antonína a také jim ty pohádky věnoval. Ale i všem tatínkům, aby se mohli chlubit hrdinskými činy pohádkového Tatínka, a tak se udělat doma trochu důležitějšími. A protože mu dětí přibylo, tak si řekl, že bude muset napsat ještě jednu knihu pohádek, zase o tatínkovi, i pro ni. A ta se jmenuje Tatínek 002 a samozřejmě, zase tam tatínek koná hrdinské činy. Však jsou všichni na obrázku, teď už i s Mimi, její maminka Petra ji tam přimalovala. A vůbec, malovala i všechny obrázky v téhle knížce, tak jako v té první, a dala si s tím zase velikou práci! Tak si je při čtení prohlížejte.... celý text
Kniha obsahuje patnáct pohádek pro malé i velké, které Arnošt Goldflam vymyslel a následně sepsal pro své děti, jistě však potěší i ty Vaše. Hrdinou všech je statečný tatínek. Knihu ilustrovala autorova žena.
Když jsem se rozhodoval, čím budu, měl jsem o své budoucnosti často spory s mým tatou, nebo, jak bychom byli bývali tehdy v Brně řekli, s mým tatem. Ale pak jsem se mu v duchu omluvil, ponevadž jsem pochopil, že to se mnou myslel jen dobře. A pak jsem napsal povídky Tata a jeho syn. S maminkou jsem se nikdy nepřel, ta stála za mnou. Moje žena Petra mi vždycky říkala, proč taky nenapíšu něco o mamince. Jenže já jsem si myslel, že nemám, o čem bych psal, poněvadž zemřela brzo, ješte jsem ani neměl po maturitě. Ale jak šel čas, chyběla mi maminka pořád stejně a pořád se mi vynořovaly nějaké vzpomínky a nedaly se zaplašit. Tak jsem se nakonec rozhodl, že o ní taky musím napsat a při tom psaní jsem zjistil, že je toho víc, než jsem myslel, i když jsem si přitom hodně vymýšlel. A tak je tedy knížka na světe a moje milovaná maminka v ní ožívá, žije. A já na ni nikdy nezapomenu! Arnošt Goldflam, 2020
Praha byla odjakživa město zasvěcené magii. A přízraky nejrůznějších legend tu přežívají dodnes – stačí jen vědět, kde je hledat. Objevte taje českého hlavního města s Arnoštem Goldflamem, který zná jeho strašidla jako vlastní boty! Jaké tajemství ukrývá Praha ve svých neznámých zákoutích a podivných lidech? To nyní zjistíte i vy, milí čtenáři, a věřte, že až se příště půjdete projít Prahou, už se na ni nebudete dívat stejnýma očima.
Oblíbený autor originálních pohádkových příběhů přichází se 14 novými pohádkami, plnými svérázné poetiky a neotřelých nápadů. „Můj otec schovával všechno možné. Měl doma cenné věci, ale taky úplné šunty. Někdy mi ukazoval, kde co je. Třeba zlatý prstýnek byl mezi ponožkami, zlatá mince s císařem Františkem Josefem zase pod košilemi. Našel jsem po něm ve sklepě mimo jiné krabici a na ní bylo jeho písmem napsáno Staré nepotřebné hadry. Říkal jsem si, že to tam napsal, aby možná oklamal zloděje. A s tím jsem krabici otevřel, že na mě odtamtud zazáří třeba zlaté hodinky po dědečkovi. Jenže nic! Uvnitř byly opravdu ústřižky látek, děravé kapesníky a ponožky. Uplynula léta, já jsem na to málem zapomněl, a pak se to náhle vynořilo. Vždyť to může být pohádka! A v mé hlavě se objevovaly další nepotřebné věci a taky tak či onak nepotřební lidé, zlí i dobří. Takže jsem ty pohádky napsal, myslím, že jsou pro děti, ale i pro dospělé. Jak se komu zlíbí. Ať vás baví číst ty pohádky tak, jako mě bavilo je vymýšlet a psát!“
Příběh rodiny Sukových o tom, jak jednoho dne tatínek nepřijde v 16.38 hodin z práce domů, a začíná neobvyklé dobrodružství.
Od severního polárního kruhu přes moravskou megapoli až po království Tropikálů Přímořských, krajinami falešných proroků, rozumbradiček a uplakaných starců, tudy nás proveze vypravěč Arnošt Goldflam. Dvacítka jeho povídek, které ilustracemi doprovází autorova žena Petra, je barvitá jako prvomájový alegorický vůz. Když si jej však prohlédneme zblízka, poznáme, že za rozjásanými kulisami kraluje horor a figury z papírmaše jsou posmutnělé v předtuše zániku. Jak Vy tam bydlíte? Máte baráky z ledových kostek sestavený, iglú? Nebo co máte? A kde bych bydlela já? Nebo mám vzít stan, jak my říkáme — čum? A čím se stravujete? Chodíte na lov? Žijou tam u Vás tuleni nebo sledi a je jich dost pro všechny? A jak je to s medvědama?
Husí kůže zaručena! Patnáct strašidelných příběhů pro děti i rodiče. Když se do brněnských ulic a uliček začne vkrádat tma, probouzejí se strašidla i staré legendy! Skoro každá zdejší památka nebo místo má své děsivé příběhy – a málokdo je zná tak dobře jako Arnošt Goldflam. Jaká tajemství skrývá orloj na náměstí Svobody, park v Lužánkách nebo Kapucínský klášter? To nyní zjistíte i vy, milí čtenáři, a věřte, že až se příště půjdete projít Brnem, už se na něj nebudete dívat stejnýma očima. Moji milí čtenáři, děti a rodiče, když jsem ještě bydlel v Brně a hlavně když jsem byl ještě děcko, býval jsem velký snílek. Představoval jsem si různé dobrodružné a strašidelné historie a rodičům jsem tvrdil, že jsem to doopravdy zažil, a taky jsem si to mnohdy myslel. V téhle knížce jsem si na to všechno vzpomněl a všechny ty příhody jsem pro Vás sepsal. Srdečně Váš Arnošt Goldflam
