Souhrnná publikace vůbec poprvé představuje Svaz československého díla v průběhu třiceti let jeho existence, kdy výrazně modernizoval nejen oblast bydlení a architektury, ale také užitkových předmětů, hraček, grafického a výstavního designu. Jeho členy byli pokrokoví představitelé architektury a designu meziválečného Československajako Pavel Janák, Ladislav Sutnar, Hana Kučerová-Záveská a další. Mezi nejvýznamnější aktivity patří výstavba prvních československých funkcionalistických osad v Brně (Nový dům, 1928) a v Praze (Baba, 1932), zejména pak Dům uměleckého průmyslu v centru Prahy. Publikace seznamuje s projekty prostřednictvím renomovaných českých a slovenských autorů a názorně ilustruje vynikajícími dobovými fotografiemi od Josefa Sudka, Jaromíra Funkeho, Františka Illka, Alexandra Paula a dalších.
Teoretik Karel Teige ve dvacátých letech minulého století použil slovní
metaforu „divadlo ulice“ pro pulzující, dynamický vizuálně-akustický děj,
který se tou dobou odehrával v centrech větších měst. Měl tím na mysli nejen
všudypřítomný dopravní lomoz a ruch, ale i novou urbánní ikonografii, kterou
tvořily vývěsní štíty, portály obchodů, osvětlené výkladní skříně, fasádní
velkoplošná reklama a blikající neony. Výkladní skříně s rafinovaně
aranžovaným zbožím neušly pozornosti surrealistů, kteří obdivovali jejich
absurdní a vynalézavé sestavy, světelné iluminace byly blízké experimentům
konstruktivistů, reklamy a nápisy vycházely z moderní typografie a osvědčených
postupů, jak získat pozornost kolemjdoucích a „flanérů“.Pro pochopení
meziválečného modernismu představuje ono pomíjivé „divadlo ulice“ klíčové
téma, přesto se tato oblast nestala nikterak rozšířeným námětem pro odborné
studie. Tato kniha se snaží najít průsečík mezi obchodem a uměním, mezi
„nízkým“ a „vysokým“, mezi popkulturou, komerční propagací a nezávislou
tvorbou. Publikace obsahuje pět odborných studií, které reklamní praktiky
prezentují v kontextu výtvarného umění, architektury, fotografie, filmu a
nových technologií spjatých s elektrifikací měst. Místně a časově se studie
soustřeďují na rámec Československa vymezený lety 1918-1938 s výběrovými
odkazy na evropské relace. Textovou část doplňuje bohatá obrazová dokumentace
vycházející z rešerší dobových periodik, archivů, soukromých i veřejných
sbírek. Jako určitý anachronický prvek je do knižního bloku vsazen – na
průsvitném papíře – soubor dvaceti kreseb Evy Koťátkové, který rozvíjí
zkoumané téma na hranici mezi pragmatismem obchodu a „křečovitou krásou“
surrealismu. Grafika Adéla Svobodová. Kniha vychází s podporou Grantové
agentury ČR v česko-anglické jazykové mutaci.
Winternitzova vila je jednou z posledních realizací vzniklých z tvůrčí synergie a spolupráce Adolfa Loose a Karla Lhoty mezi lety 1931 a 1932. Je významným příkladem modernistické architektury, ale také tichým svědkem konkrétního dějinného příběhu židovské rodiny Winternitzovy v multikulturním meziválečném Československu, reliktem historických zvratů během 2. světové války a později v komunistické zemi. Publikace, která slouží i jako průvodce vilou, je sestavena z dílčích studií. V nich vedle historie rodiny a vily předkládáme otázky týkající se autorství a architektonického „rukopisu“ nebo problémy spjaté s terminologickým situováním loosovské architektury. Obrazová archivní dokumentace spjatá s Winternitzovou rodinou a vilou je doplněna o současné fotografie a grafické vstupy mladých tvůrců (axonometrické vizualizace, panoramatické fotografie
Katalog byl vydán při příležitosti konání výstavy "Knihovna. Svazky a digitalizáty, sbírky a databáze", v Galerii UM, 23. února až 7. dubna 2018. Publikace představuje analytický a zároveň vizionářský pohled na to, jaké knihy byly a jaké v budoucnu být mohou. Výstava i katalog na straně jedné představují vybrané publikace z fondu knihovny UMPRUM (škála zahrnuje staré akvizice či publikace významné z hlediska dějin typografie a grafického designu – např. autoři Jones, Muybridge, Moholy-Nagy, Le Corbusier, Sutnar, Tschinkel, Hoffmann, Dreyfuss, atd.). Na straně druhé jsou zahrnuty digitální interpretace těchto knižních artefaktů, které byly realizovány ve spolupráci se studenty Ateliéru grafického designu a vizuální komunikace. Tyto projekty naznačují možnosti „distančního“ čtení, ilustrují, jak nové technologie proměňují ustálený (analogový) způsob konstrukce knižní formy a ovlivňují způsoby čtení knih. Okruh výstupů zahrnuje práci s virtuální a rozšířenou realitou, návrhy interaktivních rozhraní, databázových prostředí, prototypů aplikací atd. Pozornost je věnována také historii knihovní sbírky UMPRUM a otázkám, jež digitální média otevírají na obecnější rovině knihovnických systémů.
Cílem publikace je prezentovat výsledek doktorského studia Alice Klouzkové v Ateliéru módní tvorby UMPRUM. Tématem jsou tradiční české a moravské textilní techniky a jejich využití v současném oděvním designu. Autorka chce dokázat, že tyto techniky nejsou odsouzeny k zániku, ale mohou existovat i jako funkční součást soudobého oděvního designu.…
Designéři a architekti Michal Froněk a Jan Němeček založili společné studio – nazvané Olgoj Chorchoj – v roce 1990. Od roku 2000 jsou vedoucími Ateliéru produktového designu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V českém i globálním kontextu Olgoj Chorchoj patří ke špičce ve svém oboru. Kniha představuje profesní dráhu Olgoj Chorchoj v oblasti designu, architektury, výstavnictví formou autorských esejů a kompletním soupisem jejich dosavadních realizací. Produkce Olgoj Chorchoj mezi lety 1990–2016 je symptomatická pro představení širšího rámce postkomunistické transformace (v oblasti designérské praxe, uměleckého školního vzdělávání, tovární výroby a restartu kapitalistického tržního hospodářství). V rovině dějin a teorie designu je aktivita Olgoj Chorchoj pozoruhodná počáteční inklinací k emotivnímu postmodernismu a pozdějším příklonem ke strohým, logickým principům neomodernismu. Publikace vychází u příležitosti retrospektivní výstavy konané v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně. Autoři textů Tulga Beyerle, Andrea Brezinová, David Crowley, Michael Horsham, Lada Hubatová-Vacková, Rostislav Koryčánek, Adam Štěch, Petr Volf, Jan Wollner
Komentovaný překlad německého spisu Gottfrieda Sempera Wissenschaft, Industrie und Kunst z roku 1852 k českému vydání připravili a obrazovou přílohou doprovodili Lada Hubatová-Vacková a Tomáš Zapletal. Text Věda, průmysl a umění vznikl v přímé návaznosti na londýnskou Světovou výstavu a je referenčním spisem jak pro všechna další vlivná díla architekta a teoretika historismu Gottfrieda Sempera (1803–1879), tak i pro kontext rodícího se uměleckého průmyslu. Umělecký průmysl, který Semper ve své době na příkladu Světové výstavy komentoval, zaznamenal následně po vzoru Anglie obrovský rozvoj i v kontinentální Evropě. Postupně vznikla hustě rozvrstvená institucionální síť uměleckoprůmyslových škol a muzeí. Překlad Semperova spisu je tak podstatný pro pochopení geneze konceptu „Kunstindustrie“ a moderního uměleckoprůmyslového diskurzu. Dvojjazyčná česko-německá edice Semperova někdejšího „programatického“ textu je doplněna o odborné doslovy Jindřicha Vybírala a editorů. Pražská Vysoká škola uměleckoprůmyslová (UMPRUM), jejíž identita a koncepce jsou postaveny na semperovském historickém pojmu, se z uvedených důvodů chopila prvního převedení tohoto textu do českého jazyka. Překlad Tomáš Zapletal. Grafika Štěpán Marko.
Katalog představuje novou semestrální kolekci realizovanou v Ateliéru oděvu a obuvi UMPRUM, který vede významná oděvní designérka Liběna Rochová. Kolekce Modernita v lidovém vychází z poučení historickým výzkumem lidového řemesla a stavitelství, pracuje s četnými předlohami a fotografiemi z knihovny VŠUP. Cíleně se soustředí na provázanost lidového řemesla s modernistickým designem, tj. na typologii jednoduchých střihů a konstrukčních řešení. Soubor Modernita v lidovém navazuje na úspěšnou oděvní kolekci Simply for Simple 2013 (Bohemia Collection). Katalog doprovází výstavu, která se koná v brněnské Jurkovičově vile (26. 6.-1. 11. 2015). Je obohacen odborným textem Lady Hubatové- -Vackové, popisem o vzniku a průběhu práce na oděvní kolekci od Liběny Rochové a medailony zastoupených autorů. Grafický design Štěpán Marko.
Kniha Tam a zpátky je pokusem o rozbor současného stavu designu, architektury a urbanismu posledních deseti let. Kritériem volby témat a příkladů byla otázka času, respektive různé roviny časů současnosti.
Co vlastně dnes znamená být současným? Zjevně to přesahuje rovinu soustředění se výhradně na to, co se odehrává právě teď. Některé současné práce se záměrně vracejí k předobrazům minulosti, jiné se naopak obracejí do budoucnosti. Některé projekty jsou v tomto smyslu passéistické, revivalistické, retro, jiné jsou naopak vizionářské, experimentální, prospektivní nebo prognostické. Mezi těmito ostrými protiklady, mezi inspiracemi a pohledy zpátky do minulosti a tam do budoucnosti je několik dalších časově nuancovaných rovin času, které se dotýkají otázek prchavosti, dočasnosti, efemérnosti a naopak také otázek trvání, věčnosti.
Vedle odborných studií a rozhovorů publikace představuje šest současných prací z oblasti designu, architektury a urbanismu, které různým způsobem tematizují čas: stárnoucí šaty, hřbitovní písmo, staronové boty, okamžitý telefon, v čase se měnící přizpůsobivý dům a horskou krajinu.
Grafické řešení Anežka Hrubá Ciglerová.
