Kateřina Pantovič Boeken

„Akutní nedostatek fantazie“ - tak se jmenuje zvláštní Justýnčina diagnóza, na kterou jí doktor předepsal ještě zvláštnější léčbu - šest dní stráví s asistenčním jednorožcem Hubertem. Každým dnem naplněným jejich společným dobrodružstvím se svět kolem Justýnky zdá být zábavnější a barevnější. Podívají se na místa, o kterých děvčátko ve svém oblíbeném atlasu světa nikdy nečetlo - třeba k tajemné Řece Slov, na Planetu Fantazie nebo do svého vlastního výkresu! Jen kdyby se neblížil 31. srpen. Den, kdy Justýnčina léčba končí a Hubert se bude muset vrátit zpátky do lékárny ve Fialkové ulici. Život bez fantazie by byl pěkná nuda!

Mít mámu, která vlastní malinkaté knihkupectví, by pro někoho mohl být sen. Třeba pro toho, kdo miluje knihy. Nebo toho, kdo úplně zbožňuje vůni papíru. Nebo možná pro toho, kdo si tuze rád povídá s cizími lidmi, kteří do knihkupectví přijdou a nutně potřebují poradit, jaký příběh si přečíst, aby věděli, jak naložit s tím svým vlastním - životním. Mína nemá nijak zvlášť ráda ani knihy, ani papír, ani lidi. Ze všeho nejradši má balet a melounové žvýkačky. A samozřejmě svoji mámu, která bohužel jedno malinkaté knihkupectví jako na potvoru vlastní. Právě kvůli ní se Mína snaží každé odpoledne po škole v obchodě přetrpět a trochu jí pomoct. Se všemi těmi zvláštními a barevnými knihami, které prodává, i s ještě zvláštnějšími náhodnými kolemjdoucími, kteří do knihkupectví vždycky spíš zabloudí, než aby do něj skutečně mířili.

Reinkarnace je potvora – život vám nedá pokoj ani po smrti. Mladá malířka Olívie spáchala sebevraždu, ale takhle si svůj posmrtný život nemalovala! V těle akvarijní rybky Anny putuje po českých domácnostech jako němá pozorovatelka a cynická komentátorka cizích osudů. Kdo se o ni postará? Smutná holčička, jasnozřivá důchodkyně či homosexuální pár usilující o adopci? Dozví se Olíviin psychoterapeut Adam, kým vlastně byla jeho nejzáhadnější klientka? A dá se i v maličkém kulatém akváriu věčně plavat proti proudu?

Kdyby byla Josefína omáčka, byla by rozhodně koprovka. Ne každý ji má rád, ale kdo ji rád má, má ji většinou rád hodně. Babička jí umírá na Alzheimera, táta nedávno málem umřel na mrtvici a máma říká, že umřelo něco v ní. Všichni v Josefínině rodině se ve svých menších i větších tragédiích tak moc soustředí na hledání smyslu svého života, až si nevšímají, že jim úplně uniká. A pokud nezemřeli, možná ho hledají dodnes.