Kniha "Mariánské poutní místo v Horní Polici" sleduje dějiny významného poutního areálu s kostelem Navštívení Panny Marie v Horní Polici u České Lípy, který se v roce 2020 dočkal znovuotevření po rozsáhlé obnově. Publikace sleduje dějiny poutního místa, popisuje zdejší stavby i výtvarná díla a zachycuje osudy těch, kteří tu žili, modlili se, stavěli a tvořili.
Kniha přístupnou a atraktivní formou pojednává o vzniku, stržení i obnově mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Sloup byl postaven jako pomník k poctě Bohorodičky – na poděkování za obranu Prahy před pleněním švédských vojsk v roce 1648. Místo, kde stál a opět stojí, lze bez obav označit za duchovní střed Prahy i Evropy. Dílo českého raněbarokního sochaře Jana Jiřího Bendla považují mnozí po zásluze za umělecky hodnotnější, než jsou podobné sloupy ve Vídni a v Mnichově. Autor nezastírá, že sloup je předmětem ostrých historických, politických a konfesních sporů, volá ovšem po vzájemném porozumění a usmíření. Když se sloup v listopadu 1918 stal terčem politováníhodného vandalského činu, nikdo netušil, že se jeho obnovy dočkáme až v létě 2020. Stržení sloupu se ale mezitím stalo mohutným impulsem pro výstavbu řady nových kostelů na různých místech Prahy (viz epilog knihy). Autor uvádí do pozoruhodných souvislostí stavby, události i osobnosti, spjaté s Mariánským sloupem. Jeho výklad doprovázejí desítky fotografií, ukázky z dobových dokumentů, reprodukce výtvarných děl, ale i modlitby, dopisy, básně a věroučné reflexe.
Duchovní průvodce po jednom z nejkrásnějších mostů na světě odkrývá jak jeho krásu, tak souvislosti víry, historických událostí a osob, díky nimž vznikla úchvatná galerie třiceti soch a sousoší svatých na obou jeho stranách. Autor nás nejprve seznamuje s tím, kdo, kdy a na čí zadání sochy vytvořil (dějiny). Podává stručný uměleckohistorický popis toho, co na mostě vidíme (včetně nápisů), a spolehlivě interpretuje život a význam svatých, které na mostě potkáváme (ikonografie). Tento výklad by byl neúplný bez pojednání o bezprostředním okolí Karlova mostu. Některé málo známé skutečnosti vyzvedává z prachu zapomnění oddíl Co jste možná nevěděli. Pomyslnou třešničku na dortu tvoří úryvky z románů, básní, esejů, modliteb, legend a dalších dokumentů (Najdeme v literatuře). Text doprovázejí dva plánky místa na vnitřních stranách obálky a téměř sto padesát fotografií a historických rytin. Kniha v dosud nevídané míře přibližuje duchovní dědictví Prahy a českých zemí v evropském i světovém kontextu.
Meditace o místech, kde se setkávali a setkávají lidé s Bohem a Bůh s lidmi. Prokop Siostrzonek nabízí nejen zajímavé informace o Svaté zemi, ale především osobní prožitek, který čtenáře inspiruje k jeho vlastní meditaci. Jeho úvahy ocení všichni ti, kteří se do Svaté země vydávají a knížku přibalí do svého zavazadla, aby se s ní při návštěvě poutních míst posadili někde stranou a snažili se odkrýt to podstatné. Poslouží však stejně dobře i těm, kdo tam z nejrůznějších důvodů nevyrazí, přesto však biblická místa nosí ve svém srdci. Postřehy a úvahy otce Prokopa jim tato místa přiblíží skoro tak, jako by tam osobně byli Texty břevnovského arciopata doprovázejí snímky redemptoristy Stanislava Přibyla.
Česko-anglický katalog ke stejnojmenné výstavě umělců v galerii v Litoměřicích, 21. června – 15. září 2019. Výstava představila průřez Ciglerovy tvorby zaměřené na krajinné projekty ze šedesátých let dvacátého století, architektonické kompozice a společné instalace Václava Ciglera a Michala Motyčky z let 2003–2019, které ukazují širokou škálu společného uvažování od smyslové zkušenosti až k chápání implicitních symbolických významů. Publikace je doplněna o básně Václava Ciglera a texty kurátorů Jany Šindelové a Stanislava Přibyla.
Drobná knížka provází poutníky z Čech, Moravy a Slezska významnými kostely a místy Věčného města. Autor věnuje zvláštní zřetel českým stopám v Římě. Bezprostředním podnětem k sepsání tohoto malého průvodce centrem západního křesťanství se stala postava sv. Anežky České, její svatořečení v roce 1989 a připomínka této události při Národní pouti do Říma v roce 2019. Čtenář je proto uveden i do života a díla sv. Anežky a seznámí se s jejími stopami v našich dějinách.
Příspěvky ve sborníku se zabývají osmou kapitolou Papežské posynodální exhortace Amoris laetitia - česky (Radost z lásky). Zaměřují se především na téma, které je v současné diskusi hojně přetřásané a zdá se, že tato diskuse není dosud ukončena. Také tento sborník není pouhým ohlasem zahraničních impulsů, ale vznikl z domácího uvažování o problémech, jejichž význam ovšem naše prostředí daleko přesahuje. Vyvolá-li tento sborník žádoucí odezvu, lze očekávat, že to přispěje k prohloubení záběru naší současné teologie. Cílem nakladatelství je přispět k věcné a kultivované diskusi na téma, které dnes zajímá mnoho lidí, biskupů, kněží i věřících laiků. Věříme, že knihu shledáte užitečnou.
Delimitace a změna jurisdikčních vztahů jsou pro svou ojedinělost v právních dějinách české katolické církve mimořádně zajímavým tématem. Monografie Stanislava Přibyla podává fundovaný přehled právní situace litoměřické diecéze jednadvacet let po sametové revoluci. Pokud je to nutné, všímá si rovněž dění v diecézích sousedních, například založení plzeňského biskupství roku 1993, které mělo zásadní vliv jak na územní rozsah, tak na osobní a majetkové poměry litoměřické církve. Kniha je výmluvným svědkem „institucionální paměti“ litoměřické diecéze a cennou příručkou pro každého, kdo se v budoucnu bude zabývat jejími dějinami.
