Josef Pleskot Boeken

Katalog vydaný u příležitosti 100. výročí malířova narození zachycuje výstavu Zdeněk Sýkora – Moje příroda, pořádanou v Galerii Zdeněk Sklenář ve dnech 5. 2. – 28. 4. 2019, jež mapovala vývoj umělcovy tvorby od roku 1942 až do roku 2009. Především ale chtěla ukázat Zdeňka Sýkoru jinak. Vedle sebe byla představena díla, která se spolu běžně neobjevují: struktury a linie spolu s krajinomalbou a skvrnami. Výstava tak chtěla rozbít představu Sýkory jako počítačového umělce a ukázat jej znova jako malíře, který proslulá abstraktní díla maloval souběžně s krajinami. Katalog zaznamenává celou výstavu: vedle reprodukcí všech tehdy vystavených Sýkorových obrazů i fotografií obsahuje také archivní fotografie zachycující malíře během tvorby, doprovodné texty a fotodokumentaci expozice od Martina Poláka. Vše uvádí text kurátorky Lenky Sýkorové a autora instalace Josefa Pleskota.

Ladislav Lábus patří k nejlepším českým architektům současnosti a jeho práce již několik desetiletí získávají velký respekt i značnou oblibu nejen u odborné veřejnosti. Výpravná publikace nyní přináší shrnutí jeho dosavadního díla, a to jak oceňovaných novostaveb, např. nejnovější bytové domy v pražských Modřanech a na Smíchově, pozoruhodný domov sociálních služeb v Českém Krumlově, tak zcela výjimečných rekonstrukcí: pražského paláce Langhans, za niž získal Grand Prix Obce architektů, Edisonových transformačních stanic v Praze či Jízdárny Pražského hradu. Bohatá fotografická dokumentace jeho projektů se prolíná s texty jeho spolupracovníků a přátel, kteří čtivě a s erudicí mapují jednotlivé oblasti Lábusovy rozsáhlé tvorby, věnují se však také jeho dlouholetému pedagogickému působení a proměně Fakulty architektury ČVUT pod jeho vedením na pozici děkana.

Ladislav Lábus patří k nejlepším českým architektům současnosti a jeho práce již několik desetiletí získávají velký respekt i značnou oblibu nejen u odborné veřejnosti. Výpravná publikace nyní přináší shrnutí jeho dosavadního díla, a to jak oceňovaných novostaveb, např. nejnovější bytové domy v pražských Modřanech a na Smíchově, pozoruhodný domov sociálních služeb v Českém Krumlově, tak zcela výjimečných rekonstrukcí: pražského paláce Langhans, za niž získal Grand Prix Obce architektů, Edisonových transformačních stanic v Praze či Jízdárny Pražského hradu. Bohatá fotografická dokumentace jeho projektů se prolíná s texty jeho spolupracovníků a přátel, kteří čtivě a s erudicí mapují jednotlivé oblasti Lábusovy rozsáhlé tvorby, věnují se však také jeho dlouholetému pedagogickému působení a proměně Fakulty architektury ČVUT pod jeho vedením na pozici děkana.

Monografie „Na cestě“ nabízí setkání s tvorbou předního českého architekta Josefa Pleskota.

Monografická publikace doprovázela autorovu výstavu v Galerii Zdeněk Sklenář. Kniha představuje 28 realizací a projektů. Jednotlivé architektonické práce doprovází rozhovor Josefa Pleskota s Rostislavem Koryčánkem, který je autorem koncepce knihy.

Kdo z nás nezatouží alespoň občas nahlédnout do třinácté komnaty, otevřít tajnou skřínku anebo projít zrcadlem a ocitnout se na té druhé straně? Vyšetřovací spisy patří bezesporu k těm materiálům, které člověk míjí, aniž by to znamenalo, že ho nezajímají – spíše naopak. Skrývají v sobě ledaco smutného, ledaco vážného, ale mezi tím občas zajiskří. Právě tyto momenty zachytil MUDr. Josef Pleskot a shrnul do publikace Absurdity z vyšetřovacích spisů. Není totiž bez zajímavosti, že i v těch černých polohách života lze někdy najít trochu té legrace.

Kniha 20 + 1 Nejzajímavější koncertní stavby světa jako inspirace pro Prahu, jejímiž autory jsou Zdeněk Lukeš a Josef Pleskot, představuje dvě desítky moderních koncertních a operních budov, včetně dvou ikon, které řadu z nich ovlivnily: Opery v Sydney a Berlínské filharmonie, a také tří dosud nerealizovaných, ale ceněných projektů. Působivé fotografie, zahrnující též interiéry a detaily, doplňuje podrobný popis staveb, jejich stylové zařazení, konstrukční a akustické řešení, výše nákladů i způsob využití. Nechybí ani portréty jednotlivých architektů, kteří je vytvořili. V navazující části publikace je pak podrobně představena lokalita, kde má vzniknout v nejbližších letech budova Vltavské filharmonie v Praze, neboť naší metropoli bohužel podobná budova stále chybí. Knihu uzavírá deset rozhovorů se špičkovými dirigenty, sólisty a hudebními manažery, kteří popisují své osobní zkušenosti s uvedenými koncertními a operními sály a vyjadřují svůj názor na realizaci podobné stavby v Praze.

Mimořádnou událostí Smetanovy výtvarné Litomyšle v roce 2016 bude umělecká intervence v kryptě litomyšlského kostela Nalezení sv. Kříže. A to hned ve dvojím smyslu. Nepromění se totiž jen podzemní sakrální prostor, ale i vystavené unikátní umělecké dílo. Svůj dočasný domov zde totiž nalezne Madona z Osíka, nejstarší dochovanářezba na našem území. Autorem výstavy je architekt Josef Pleskot, ten však neupravil jen „výstavní prostor“, ale opatřil vzácnou sochu i novou tváří, kterou sám navrhl.

Mimořádnou událostí Smetanovy výtvarné Litomyšle v roce 2016 bude umělecká intervence v kryptě litomyšlského kostela Nalezení sv. Kříže. A to hned ve dvojím smyslu. Nepromění se totiž jen podzemní sakrální prostor, ale i vystavené unikátní umělecké dílo. Svůj dočasný domov zde totiž nalezne Madona z Osíka, nejstarší dochovaná řezba na našem území. Autorem výstavy je architekt Josef Pleskot, ten však neupravil jen „výstavní prostor“, ale opatřil vzácnou sochu i novou tváří, kterou sám navrhl.