Cestu následování Ježíše Krista pod zvláštní ochranou Panny Marie známe už celá staletí. Jelikož stále více lidí si dnes klade otázky ohledně této formy zbožnosti a žádá o škapulíř, který je znamením zvláštní ochrany Matky Boží, chceme v této knížečce přiblížit prameny a význam škapulířové úcty a poukázat na její duchovní bohatství. Knížka zároveň upozorňuje na nesprávné až magické chápání škapulířové úcty a varuje před jejím zneužitím.
Autor meditací nad karmelitánskými citáty je nám zatím bohužel neznámý, ačkoli v Polsku vydal řadu knih. Vybrané citáty od různých karmelských svatých, doplněné o meditace autora nad texty. Převažují sv. Terezie z Ávily, Jan od Kříže a Terezie z Lisieux, ale ale i jiní světci, kteří něco písemně zanechali. Jerzy Zieliński, OCD, polský karmelitán OCD, autor mnohých knih pojednávajících o křesťanské spiritualitě, především z perspektivy spirituality Karmelu.
V knize najdeme čtrnáct přednášek, vrhajících na krizi světlo z hlediska víry. Publikace byla zamýšlena jako sedmidenní exercicie, které si lze udělat také soukromě a uvažovat při nich o důležitých otázkách: Co je to krize? Proč přichází? Existuje v ní naděje? Jak krizi prožívat? Jak objevit její hodnotu?
Svěží a praktické pojednání o duchovním boji, jemuž je při svém následování Krista vystaven každý křesťan. Autor si vypomáhá obrazem, v němž svatyně v srdci člověka - místo, kde je spojen s Bohem - spočívá na několika pilířích (pilíř pokory, trpělivosti, čistoty srdce, evangelijního přístupu k utrpení a odpovědnosti za vyřčená slova). Nepřítel naší spásy se snaží tyto pilíře podkopávat a bořit, aby se dostal k srdci člověka a odklonil jej od Boha, pramene života. V tom spočívá základní duchovní boj, v němž je dobré se zorientovat a naučit se používat Boží zbroj, bojovat v Duchu Kristově. Nauka autora se opírá o učení velkých světců církve, především svatých Karmelu. Jerzy Zieliński je bosý karmelitán žijící v Polsku, známý exercitátor a autor mnoha knih o duchovním životě z perspektivy spirituality Karmelu.
Jezus przyszedł na ziemię nie tylko po to, aby nas zbawić, lecz także w tym celu, aby rozbudzić w naszych sercach tęsknotę za niebem. Z całą mocą podkreślił, że ludzkość nie posiada rzeczy, którą mogłaby położyć na szali obok królestwa niebieskiego jako jego równowartość. Skoro rzeczy tak się mają, to w niejednym umyśle mogą się zrodzić ważne pytania: Czy człowiek żyjący w doczesności zdolny jest na tyle poznać ten przyszły świat, aby za nim zatęsknić i uczynić go swoim skarbem? Czy jest możliwe, by przylgnąć sercem do tajemnic nieba i dać za nie wszystko inne? Autor Księgi Mądrości zapewnia nas, że dla nieśmiertelności Bóg stworzył człowieka, uczynił go obrazem swej własnej wieczności (Mdr 2, 23). Warto więc już teraz, zanim wejdziemy w progi przyszłego życia, zachwycić się tajemnicami wieczności w Bogu, bo On będzie naszym domem na zawsze.