Katrina Kalda Boeken

Francouzská autorka Katrina Kalda, původem Estonka, žije ve Francii od deseti let. Její prvotina z roku 2010, Estonský román, byla literární hříčkou, zatímco její druhý román se zaměřuje na syrovou realitu. V Aritmetice bohů se Kalda otevřeně věnuje historii Estonska. Vypravěčka, mladá Estonka, se na konci 80. let přestěhovala s matkou do Francie. Smrt blízkého člověka ji přiměla prozkoumat vlastní vzpomínky na babičku, která nebyla typickou milující stařenou, a rodinnou historii, zejména identitu jejího otce, narozeného v Estonsku během druhé světové války. Vzpomínky se prolínají s dopisy, které babičce posílala její přítelkyně, odvlečená na Sibiř v roce 1941. Tyto dopisy popisují život v exilu a na nucených pracích, přičemž podmínky se podobaly těm v koncentračních táborech. Román se odehrává ve třech časových rovinách: na Sibiři v letech 1945–1948, v Estonsku během vzpomínek vypravěčky a jejích návštěv příbuzných, a ve Francii, kde se prolínají vzpomínky s aktuálním životem. Kalda dovedně spojuje fabulaci s historií a reáliemi své rodné země, což může být pro českého čtenáře přínosné. Kniha byla v roce 2015 oceněna literární cenou Prix littéraire Richelieu de la francophonie.

Děj románové prvotiny se vrací do autorčiny vlasti posledních desetiletí 20. století a přibližuje počátky hnutí za estonskou samostatnost. Hlavní postavou je neurotický intelektuál August, jehož tíží svědomí. Otázka, proč tomu tak je, se prolíná celým textem a udržuje čtenáře v napětí. August se v polovině 90. let seznámí s úspěšným podnikatelem a bývalým disidentem Eerikem a díky němu začíná psát do novin román na pokračování. Zamiluje se však do Eerikovy ženy Charlotty, čímž situaci poněkud zkomplikuje. Vývoj jeho citů se odráží v jednotlivých pokračováních jeho románu a vytváří tak zajímavou přehlídku hlubin lidského cítění a chování, které není daleko kunderovskému stylu. Prolínání reality s románovou fikcí, jakož i postav obou vypravěčských rovin, pak činí z tohoto textu ojedinělou čtenářskou záležitost.