Martin Gaži Volgorde van de boeken

I památkáři mají své velké příběhy. Jeden z těch, který si mezi lety 1919 a 1989 předávali z generace na generaci, reagoval na dlouhodobou snahu technické inteligence, vedení státu a nemalé části širší veřejnosti o zbudování vodních děl na Vltavě. Reakce na mnohokrát modifikovaná vládní rozhodnutí obětovat rozsáhlá území vltavských údolí ve prospěch dobově podmíněné představy o zajištění budoucího civilizačního rozvoje je možné vnímat jako prubířské kameny tuzemské památkové péče. Zánik nanejvýš krásné krajiny památkáře motivoval nejen k obecně pojatému upozorňování na nebývalé množství kulturních i přírodních ztrát, ale i konkrétním iniciativám směřujícím k záchraně alespoň těch nejvýznamnějších památek. Některé snahy ztroskotaly (např. pokusy o zachování kostela v Dolní Vltavici, roubené hospody v Živohošti či farního areálu v Purkarci), některé hodnoty se podařilo ochránit alespoň z části (např. přenesení kostela v Červené nad Vltavou, zajištění podloží zámku Orlík a hradu Zvíkov), jiné byly po mnoha peripetiích korunovány úspěchem (např. záchrana a zabezpečení ostrova sv. Kiliána u Davle, zahrázování zámku v Kolodějích nad Lužnicí či transfer řetězového mostu z Podolska do Stádlce). Metodicky je této knize blízké prolínání makro- a mikrohistorického výzkumu, snaží se proto o zachycení proměn momentálních strategií opakujících se vyjednávání mezi památkáři, státními a krajskými úředníky a vodohospodáři. Defilují v ní desítky dnes známých či polozapomenutých oborových specialistů i lokálních zájemců o věc, a pokouší se tak rekonstruovat způsoby tradování oborového étosu na několika centrálních i regionálních úrovních.

Kolektivní monografie se zabývá evropskou diplomacií v dlouhém časovém období od středověku do druhé poloviny 20. století. Jejími protagonisty jsou příslušníci šlechtických rodů, kteří vlastnili panství na území českých zemí a vystupovali v roli zástupců panovníka či státu. V knize jsou zmíněny především ty osobnosti, jež po sobě zanechaly kromě významného otisku v politické historii také umělecké, architektonické, písemné či osobní památky související se jejich zahraničním působením. Publikace propojuje „portréty“ předních diplomatů s „portréty“ věcí, zdánlivě němých svědků jejich zahraničních aktivit. K pochopení šíře těchto souvislostí výrazně přispívá více než 800 obrazových příloh. Autoři jednotlivých kapitol, specialisté z Národního památkového ústavu i akademické obce, čtenářům předkládají široké spektrum mezioborových studií a rozkrývají tak netradiční perspektivu výzkumu evropské kulturní historie.

Sborník NPÚ v Českých Budějovicích nabízí odborně zaměřené stati prezentující památkový fond jižních Čech i stati kulturněhistorického obsahu.

Sborník NPÚ v Českých Budějovicích nabízí odborně zaměřené stati prezentující památkový fond jižních Čech i stati kulturněhistorického obsahu.

Sedmé pokračování sborníku Památky jižních Čech přináší studie a informativní zprávy o památkovém fondu v Jihočeském kraji. Úvodní část dokumentuje historii památkové péče, včetně úsilí o zachování prachatických hradeb a záchranu románského kostela sv. Mikuláše v boletickém vojenském prostoru. Další studie se zaměřují na židovský hřbitov v Jistebnici, renesanční malby v kostele sv. Václava v Písku, pozdně barokní výzdobu kláštera Vyšší Brod a architekturu Českého Krumlova během druhé světové války. Nejrozsáhlejší text analyzuje stavebněhistorický průzkum letohrádku Bellarie v českokrumlovské zámecké zahradě, včetně 3D vizualizace jeho podoby z konce 17. století. Nové interpretace se dočkala i koncepce Prokyšových nástěnných maleb. Další články se věnují revitalizaci klášterních areálů v Českém Krumlově, architektonickému dílu Bohumila Böhma, opravě čimelické hrobky Vratislavů z Mitrovic, a nálezu nacistické a komunistické nástěnné malby. Informace zahrnují i nově prohlášené kulturní památky a úsilí o záchranu jihočeských historických staveb a artefaktů, jako je zámek Měšice u Tábora, dům Štěpánka Netolického v Třeboni a další.

průzkumu okolností, které vedly k bourání věží středověkého opevnění Českých Budějovic. Delší texty rozkrývají fakta o – ve své době vážně míněných – záměrech doplnění kaskády vltavských přehrad a zaplavení významného množství památek, dále úspěšné restaurování proslulé nástěnné malby s pozdně gotickými tanečníky na hradě Zvíkov či dlouhé anabázi barokních knihovních skříní pocházejících z komunisty zrušeného kláštera Lnáře. Mezi obsáhlejšími studiemi zaujmou texty o historii a současném stavu Kolenecké obory (David Tuma), židovském hřbitově v Jindřichově Hradci (Iva Steinová), renesančních stavitelích zámku Komařice (Jan Salava) a zejména rozsáhlý chronologicky koncipovaný přehled o jihočeských historických zvonech (Radek Lunga). Ze zpráv o aktuálním dění je možno upozornit na dokumentaci hraničních kamenů v Novohradských horách a na Šumavě, průzkum českokrumlovských stavebních plánů z let 1780–1850, restaurování historických divadelních opon z Radomyšle, Bavorova a Netolic či nálezy dříků renesančních pohárů na hradě Landštejn. Informace zde najdou i ti, které zajímá úsilí o záchranu a restaurování širokého spektra jihočeských památek od vlachobřezského pivovaru, farního kostela v Žumberku, klášterní brány ve Vyšším Brodě až po vnitřní výzdobu kaple ve Slavonicích či kostelů v Klokotech a Klášteře u Nové Bystřice.

Páté pokračování sborníku Památek jižních Čech přináší rozsáhlé studie a aktuální zprávy o památkovém fondu v Jihočeském kraji. Otevírá ho historický přehled jihočeské památkové péče, včetně faktograficky a fotograficky bohaté studie o přemístění románského kostela sv. Bartoloměje v Červené nad Vltavou a o devastaci zámku Český Rudolec. Další významné studie se zaměřují na historii a současný stav Staré obory u Hluboké nad Vltavou, esej Jana Müllera o proměnách reklamních ploch v Českých Budějovicích, kašnu na náměstí ve Lhenicích a vyřezávané stropy v Českém Krumlově. Aktuální zprávy zahrnují shrnutí archeologického průzkumu hradní studny v Nových Hradech, restaurátorské objevy v kapli z Křížové hory a zjištění o milostném obrazu Panny Marie Klokotské. Několik textů se věnuje architektonickému dědictví 20. století, včetně mostu Duha u Bechyně, který byl prohlášen národní kulturní památkou, souboru staveb architekta Karla Chocholy a mirovické vile živnostníka, který se na počátku 20. století odstěhoval z čtvrti určené pro židovské obyvatelstvo.