Přemysl Rosůlek Boeken

Publikace se primárně zaměří na komplikovaný vývoj vztahů mezi většinovým makedonským obyvatelstvem slovanského původu v Makedonské republice a početnou albánskou menšinou v zemi. Tento vývoj je interpretován na střetu odlišných národních identit. Proto jsou nejdříve vysvětleny vztahy a interakce mezi národnostní majoritou a minoritou v období utváření národních států. Poté se kniha zaměřuje na utváření makedonské státnosti a interakce s albánskou menšinou v zemi se zvláštním zřetelem na období dvou desetiletí od vyhlášení nezávislé Makedonské republiky (1991-2014).

Problematika politické secese, respektive oddělení části státu od existujícího státu a vyhlášení nezávislosti, získala jako téma na aktuálnosti v soudobých demokraciích v souvislosti s referendem ve Skotsku a Katalánsku, částečně ale také díky anexi Krymu Ruskem, a etablováním separatistického „projektu“ Novorusko ve východních částech Ukrajiny. Méně frekventovaným mediálním tématem této problematiky je etická dimenze secese. Zatímco v zahraniční odborné literatuře se od konce 80. let 20. století věnuje politické secesi patřičná pozornost, v české politické filozofii byla debata o morální rovině secese doposud opomíjená.

Kniha seznámí čtenáře s dějinami jednoho z nejmladších států Evropy. Začíná etablováním makedonského národa na pozadí regionálních a mezinárodních souvislostí a poté Makedonií jako subjektu federativní Jugoslávie. Hlavní část textu se věnuje samostatné Makedonii po roce 1991, vztahům mezi většinovými pravoslavnými Makedonci a početnou menšinou etnických Albánců muslimského vyznání. Pozornost je věnována i vývoji vztahů se sousedními zeměmi.

I když se "migrační krize" České republice obloukem vyhnula, vedla zásadním způsobem ke kontaminaci veřejného diskurzu islamofobií, přestože je česká islámská komunita dobře integrovaná. Tato komunita však není zcela asimilovaná, protože si zachovává jisté prvky autochtonní populace, a to může být zdrojem napěti pro postoj většinové české populace. Multidisciplinární odborná monografie přináší několik sond do témat přímo spjatých či úzce souvisejících s islámem a muslimy v České republice. Výstupy jsou zčásti anebo do značné míry založeny na rozhovorech s místními obyvateli, ale také s českými muslimy, kteří zde žijí krátce, dlouhodobě anebo se zde již narodili.

Publikace představuje čtenáři složitost vztahů mezi médii a politikou na vybraných příkladech. Tématické okruhy se zaměřují na vztahy mezi médii a politikou v době moderny a v době nárůstu totalitních a autoritativních režimů mezi dvěma světovými válkami, další tematický okruh se věnuje politickému marketingu a public relations a také vztahům mezi médii, poslední okruh je zaměřený na praktickou práci redakcí a novinářů. Zaobírá se problematikou selekce expertů nejen na telefonu, dále v obecnější rovině seriózním celostátním deníkem a regionálním tiskem. Součástí je i chronologie významných událostí z oblasti médií od "jeskynních" důkazů o mediálních aktivitách člověka až do současnosti.

: Gernik očima studentů Fakulty humanitních studií ZČU v Plzn Sborník krátkých studentských textů vzniklých na základě výletu Západočeské univerzity do Gerniku ležícím v rumunském Banátu.

Vznik „nové“ Unie po podpisu Lisabonské smlouvy byl editorům podnětem k aktuálnímu zhodnocení stavu vybraných aspektů současných kooperačních vztahů v EU, se zvláštním přihlédnutím k česko-saskému pohraničí. Tímto hodnocením se zabývala v roce 2011 vědecká konference, kterou významně podpořila Sasko-česká vysokoškolská iniciativa při Technické univerzitě v Chemnitzu. Autorky a autoři jsou politologové, právníci, sociální a kulturní vědečtí pracovníci z německých a českých univerzit.

Příspěvky v této studii jsou rozděleny do čtyř subdisciplín, jimiž se politická filozofie zaobírá: pospolitost, ideologie, spravedlnost a mezinárodní vztahy. V první části týkající se pospolitosti čekají na čtenáře texty tematicky zaměřené na tuto oblast - Komunitarismus, Přehled myšlenkových proudů a kritik multikulturalismu a Národy, nacionalismus a teorie secese. Druhá část studie je exkurzí do oblasti ideologií. Čtenář zde najde texty Feminismus na cestě k postfeminismu a Aktuální reflexe totalitarismu. Ve třetí části studie, v níž je společným jmenovatelem spravedlnost, jsou statě Soudobá debata o spravedlnosti a Reflexe spravedlivé války. Mezinárodní vztahy představují čtvrtý a zároveň i poslední tematický okruh.

Práce "Evropa národů, patriotů a integrace" hledá odpověď na otázku Jaká je Evropa?, definovanou v souvislosti s integračním potenciálem starého kontinentu.