Josef Tomíček Boeken

Titul této knihy by mohl čtenáře svést k domnění, že bude účasten něčeho, co připomene antické hostiny, jejichž součástí byly hovory o základních otázkách lidského bytí. Nic takového se však nestane. Ostatně ani v antice nemělo každé symposion jen vznešený průběh. Někdy měla pobavit pozvané hosty spíše jakási estráda všemožných umělců se zábavným povídáním, anekdotami a vtipy, a mohlo jít dokonce jenom o „nezávazné povídání“, jak praví Encyklopedie antiky. A právě tento termín má nejblíže ke směsici textové všehochuti, ozdobené kvítky z kouzelné zahrádky českého jazyka, jež se tu v rámci smyšleného příběhu hromadí v jedné redakci oblastních novin.

Je léto 1789. V Paříží byla právě dobyta Bastila a začala Velká francouzská revoluce. Zprávy o ní se donesou i do vesničky Ginouillac v périgordském kraji, kde žijí sourozenci Chantellouovi. Patnáctiletou Manon okouzlí kočovné divadlo natolik, že uteče s herci do Paříže. Její o rok starší bratr Tomáš s přítelem Bartolomějem se jí vydají hledat. Nemají však práci ani peníze, a proto bydlí ve zřícenině Bastily, kde se seznamují s pařížskými vlastenci. Zatím hrabě de Montigny se svými komplici organizuje spiknutí Modrý ciferník, které má dopomoci k obnově starého režimu. Netuší však, že má velkého odpůrce ve své dceři: Ida věří v ideály revoluce a - miluje Tomáše Chantellou. Podaří se čtyřem mladým přátelům překazit spiknutí, aby zvítězila revoluce a láska?

Píše se rok 492 př. Kr. a nad Athénami visí hrozba perského vpádu. Patnáctiletý Timoklés však myslí jen na to, aby triumfoval v gymnasiu (nejvíc mu záleží na pověsti vynikajícího běžce), zatímco jeho mladší sestra Chrysilla se bouří proti osudu athénské dívky vedené k "přízemním" povinnostem. Ale to vše se náhle změní. Vyhnanství, ztroskotání lodi, piráti a také jejich odvaha vrhnou ty dva do neuvěřitelných dobrodružství nejen v rodném Řecku, ale i v nepřátelské Persii. Potvrdí se Pýthiina věštba o šťastném konci a o athénském pokladu? Kdo zvítězí v bitvě u Marathónu?