Marie Škarpová Boeken

Even though the cult of patron saints is still viewed as an integral part - or even a distinctive feature - of Catholicism, it is not defined by any of the Christian dogmas. Since this is the case, what has made patron saints so constantly popular? The interdisciplinary edited volume Patron Saints and Saintly Patronage in Early Modern Central Europe wants to contribute to the searching for answers to this question. The concept of saintly patronage as a Christian religious practice allowing for the appealing image of centuries-long stability comes under criticism in the first part of the book. On examples particularly from Central Europe it analyses the intricacy of the process of establishing saintly patronage, the strategies for popularising the cults of patron saints, and the modifications of the patronages of a particular saint. While the concept of a patron saint has always been primarily connected with sacrum, it also allowed for the creation of meanings that go beyond this sphere

Svazek je kritickou edicí veškeré vzájemné odborné korespondence českého filologa a literárního historika Antonína Škarky (1906-1972) a filozofa a komparatisty ukrajinsko-ruského původu Dmytra Čyževského (1894-1977), která se dochovala z let 1939-1972 a čítá přes 80 korespondenčních jednotek. Vedle standardního edičního aparátu kniha obsahuje úvodní studii, jež poukazuje na jedinečnost editované korespondence, svědčící mj. o tom, že oba bohemisté, žijící po většinu svého života v rozdílných částech politicky rozdělené Evropy, dokázali navzdory nemožnosti osobního setkávání právě v korespondenci navázat a dlouhodobě rozvíjet intenzivní a plodnou spolupráci, která nakonec ve druhé polovině 60. let 20. století vyústila až v konstituování unikátního vědecko-vydavatelského týmu napříč železnou oponou. Korespondence tak podává jedinečné informace o principech fungování odborné komunikace přes železnou oponu i o dobových problémech a limitech provozu humanitních věd na obou jejích stranách.

Kancionál český, dílo jezuity Matěje Václava Šteyera (1630-1692), patří mezi nejvýznamnější bohemikální kancionály. V letech 1683-1764 byl šestkrát vytištěn a jeho užívání trvalo až do počátku 20. století. Obsahuje téměř 1000 českých písňových textů a více než 800 nápěvů, od raně středověké písně Hospodine, pomiluj ny po skladby druhé poloviny 17. století. Šteyerův zpěvník poskytuje cenné informace o literárním životě své doby a o roli hymnografie ve vernakulárním jazyce při formování laické zbožnosti a konfesijní identity. Šteyerova snaha prezentovat písňový fond jako důkaz tradiční “pravověrné” zbožnosti Čechů je součástí širšího úsilí českých katolických intelektuálů o utváření katolické kolektivní paměti. Monografie se zaměřuje na písňové texty, ale také podněcuje výzkum v oblasti hudební historie, aby ověřila či opravila její závěry. Kniha slouží jako příprava pro novou antologii české raně novověké duchovní písně, která by nahradila zastaralé výbory.