Bookbot

Pavel Štichauer

    1 januari 1977
    Pavel Štichauer
    La formazione delle parole in diacronia. Studi di morfologia derivativa dell'italiano tra il Cinquecento e l'Ottocento
    Derivace a kompozice v diachronní perspektivě: nomina agentis ve vývoji italštiny
    Tvoření slov v současné italštině
    De geschiedenis van imaginaire landen en plaatsen
    La produttività morfologica in diacronia: i suffissi -mento, -zione e -gione in italiano antico dal Duecento al Cinquecento
    Complex Words, Causatives, Verbal Periphrases and the Gerund
    • Anglicky psaná monografie se zabývá některými typologickými rozdíly mezi čtyřmi hlavními románskými jazyky (francouzštinou, španělštinou italštinou a portugalštinou) a češtinou. Na základě dat z významného paralelního korpusu InterCorp analyzuje rozličné kategorie (např. iterativitu, modalitu, povahu slovesného děje aj.) a poukazuje na rozdíly či shody mezi románskými jazyky a češtinou. Díky obrovskému množství korpusových dat, jakož i počtu srovnávaných jazyků přináší monografie obecné i dílčí poznatky, jež mnohdy překračují běžně přijímané typologické charakteristiky románských jazyků ve srovnání s češtinou.

      Complex Words, Causatives, Verbal Periphrases and the Gerund2020
    • Předkládaná publikace si klade za cíl prozkoumat některé z hlavních změn v oblasti derivační morfologie, k nimž došlo v literární italštině mezi 16. a 19. stoletím. Kniha chce přispět k obvyklé charakteristice post-renesanční italštiny třemi důkladnými studiemi o slovotvorných prostředcích, které prošly zajímavými změnami pod různými diachronními vlivy. Text nabízí v prvé řadě analýzu formací se sufixem -gione, jehož postupné vymizení je známé. Poté jsou analyzována substantiva derivovaná pomocí sufixu -zione, který představuje jeden z nejdůležitějších prostředků derivace dějových jmen. Nakonec je zvláštní pozornost věnována kompozici, jež je obvykle považována za „neustále se rozšiřující oblast“, a to zejména verbonominálním kompozitům, která byla vždy v popředí zájmu lingvistů. Kromě kvalitativních aspektů, obvykle dobře popsaných v odborné literatuře, je hlavní důraz kladen na kvantitativní charakteristiky, jež se ve zvoleném období ukazují jako zcela zásadní pro další vývoj (Zdroj: Karolinum).

      La formazione delle parole in diacronia. Studi di morfologia derivativa dell'italiano tra il Cinquecento e l'Ottocento2015
    • De Griekse mythen, de Bijbel, Alice in Wonderland , De reizen van Marco Polo , Gulliver's Travels . Wat hebben deze literaire werken gemeen? Er worden uitvoerig imaginaire landen en plekken in beschreven. Deze plekken staan symbool voor wensen, nachtmerries, dromen en utopieën die niet tastbaar aanwezig zijn in de reële wereld, maar wel een belangrijke rol spelen in ons alledaagse bestaan. Umberto Eco neemt ons mee op reis naar deze verre, onbekende landen. Aan de hand van afbeeldingen en citaten uit de literatuurgeschiedenis laat hij ons kennismaken met de bewoners en hun passies. Een meeslepend, rijk geïllustreerd boek voor iedereen die geïnteresseerd is in kunst, geschiedenis en literatuur.

      De geschiedenis van imaginaire landen en plaatsen2013
      4,2
    • Autor se zabývá problematikou produktivity tří jmenných deverbálních přípon staré italštiny období 13.-16. století. Italsky psaná práce obsahuje metodologickou část, oddíl o současné italštině, klíčovou část o italštině staré, vědecký aparát a přílohy s veškerými daty, z nichž analýza vychází. Aplikace kvantitativních přístupů a prostředků lexikální statistiky umožnila nejen potvrdit již publikované soudy o jmenných derivátech, ale zejména popsat tento jev kvantitativně (Zdroj: Karolinum).

      La produttività morfologica in diacronia: i suffissi -mento, -zione e -gione in italiano antico dal Duecento al Cinquecento2009
    • Vedla či vede v italštině vzrůstající produktivita kompozice ke klesajícímu využití derivace? Přepracovaná verze původně disertační práce pracovníka Ústavu románských studií Filozofické fakulty demonstruje, že určitě nikoli. Jak mimo jiné potvrdila i numerická vyhodnocení, která se zajímavě shodovala v obou vývojových aspektech jazyka, v akvizici a diachronii, kompozice rozhodně derivaci nevytlačuje. A tak ani o typologickém posunu italštiny prozatím není možné hovořit (Zdroj: e-shop.ff.cuni.cz).

      Derivace a kompozice v diachronní perspektivě: nomina agentis ve vývoji italštiny2008
    • Učební text je určen studentům italianistiky filozofických fakult. Představuje stručný úvod do slovotvorby současné italštiny. Práce je rozdělena do čtyř základních kapitol: 1. Teoretický úvod, 2. Derivace, 3. Kompozice a 4. Případové studie. V úvodu jsou definovány hlavní pojmy teoretického rámce, kterým je generativní morfologie v širším slova smyslu. Kapitoly věnované derivaci pojednávají o základních derivačních procesech, jakými jsou hlavně sufixace a prefixace, alterace a parasyntéza. V další části jsou představena kompozita současné italštiny, rozdělená podle moderních klasifikací. Případové studie, pojaté jako detailní analýzy vybraných slovotvorných prostředků, jsou určeny především doktorandům. Práce obsahuje bibliografii a poznámky (Zdroj: Karolinum).

      Tvoření slov v současné italštině2007