Giuseppe Dierna Volgorde van de boeken (chronologisch)

Předkládaný svazek shromažďuje několik esejů o české literatuře vzniklých za posledních 40 let. Střídají se v něm stati o jezuitské próze 17. století a Komenském, o české avantgardě, vždy nazírané v kontextu ostatních evropských avantgard oněch let, o Holanově tvorbě zkoumané z neobvyklého hlediska tematického (dopisy, pohlednice, telegramy…), či o několika Hrabalových románech ze sedmdesátých let, až po angažovanější kritické příspěvky zaměřené na současné dění, jejichž cílem je objasnit jak tajemná léta v činnosti M. Kundery, tak neutěšený stav bohemistiky v Itálii a (v důsledku toho) i velmi nekvalitní literární překlady z češtiny. V knize se prolínají – tak jak by se podle autora mela pěstovat zdravá literární kritika – podrobnější rozbory s volnějšími divagacemi, dlouhodobé vyhlídky i detailní záběry, zapomenuté postavy (jako pražský Nemec Paul Adler a jeho krátký román Totiž) i přední osobnosti jako Komenský a jeho Labyrint světa, K. Teige nebo V. Nezval (a jeho půvabná Valerie a týden divů). Především však v knize mají neustále svrchovanou převahu rozkoš z textů (i těch třeba druhořadých a pozapomenutých), okouzlení básnickým slovem a ony pozemské vášně, jež tolik fascinovaly avantgardní generaci meziválečnou: koláž, film, tradice černého románu, manekýny, „rozmnožený“ obraz ženy, Fantômas…

In de levens van vier mensen die via verschillende relaties verbonden zijn, blijken tegengestelde gevoelens en gedachten verwisselbaar, afhankelijk van ieders levensperspectief.

This energetic and hilarious novel is made even more important by the current final thawing of the long, Communist winter in Czechoslovakia. Moving between 1948, when our hero Danny Smiricky falls asleep in church while a miraculous event occurs, and 1968, when he observes the miracle of Prague Spring, The Miracle Game is a sharp look at the strange, sad, and silly things people do to survive.

Verhalen.

České baroko není sice posud všestranně prostudováno, ale jistě je již plně rehabilitováno. Dnes tedy bude už stěží někdo tvrdit, že baroko je souznačné s "temnotou" českého ducha, málokdo se odváží pochybovat, že se barokem češství vyjádřilo naopak mohutně a velkolepě: obecně vzato, je u nás baroko dobou, kdy česká tvořivost přináší na dlouhé časy naposled náš vlastní a originální příspěvek do obecného a společného fondu evropské kultury; umělecky vzato se naše baroko svou vskutku tvůrčí povahou velmi kladně odráží od obou epoch, které je historicky rámcují, jak od naší renesance, tak i od osvícenského pseudoklasicismu. - Václav Černý, úvod ke studii Generační periodizace českého baroka

TWO PORTRAITS OF PEOPLE WHOSE LOVE IS FOR THE FORBIDDEN IN A TOTALITARIAN REGIME: EMOKE LOVES GOD AND A BOY LOVES JAZZ.

Ve třicátých letech v Praze začíná mladý učedník číšníka Jan své první zaměstnání s ambicí stát se majitelem hotelu a připojit se k vybrané skupině milionářů. Jeho touha po úspěchu a společenském uznání ho vede k pochybnějším rozhodnutím, jako je sňatek s Němkou, která obdivuje Hitlera, právě když nacistické jednotky vtrhnou do Prahy. Zároveň se stává milionářem v okamžiku, kdy se v jeho zemi zavádí komunismus. S ostrým smyslem pro humor Hrabal vypráví o Janových peripetiích, které, podobně jako u dobrého vojáka Švejka, odhalují absurditu každodenního života a postav kolem něj. Zdánlivá hloupost Jana skrývá bystrou inteligenci, která mu pomáhá přežít dramatické události 20. století, jako je nacistická invaze a druhá světová válka. Román kombinuje komedii a melancholii, ambici a rezignaci, vyvrcholující v krásném závěru.