Daniel Baránek Boeken

Soubor specializovaných map zaznamenává díla s antisemitským obsahem v místě svého vzniku. Uvedená díla mají původ v českých zemích nebo k nim mají jasně prokazatelný vztah a vznikla v časovém období od středověku až do roku 2020.

Zrovnoprávnění židů v 19. století mělo dalekosáhlé důsledky pro podobu židovského osídlení v českých zemích. Brány ghetta se otevřely a židé se z uzavřených čtvrtí začali svobodně stěhovat. Autor v této knize pomocí demografických a kartografických nástrojů zkoumá, jak se ve čtyřech městech – Boskovicích, Hranicích, Kolíně a Lošticích – proměnila prostorová struktura židovského osídlení a co tuto proměnu ovlivňovalo.Srovnání situace v jednotlivých městech ukazuje, jak podoba židovského osídlení úzce souvisela se začleněním židů do městské společnosti, nebo v některých městech naopak s rezervovaným postojem většinové společnosti vůči nábožensky a jazykově odlišnému obyvatelstvu. Analýza různých typů sociálního jednání a akulturace mimo jiné ukazuje, že zatímco prostorové hranice postupem desetiletí mizely, mentální hranice měly mnohem větší setrvačnost, neboť jejich udržování považovali i samotní židé za podstatné pro zachování své identity.

Studii s podtitulem Dynamika a pluralita židovské společnosti 1832–1942 vydala ostravská židovská obec. Její pestrost svědčí o nebývalém rozkvětu společenské menšiny, ke které se odjakživa vztahovaly rozličné předsudky.

Kniha statí ze stejnojmenné konference konané v muzeu Kroměřížska 12. 11. 2014

Podtitul: Židovské společenství a jeho tvůrci Kniha sleduje proces vzniku, rozvoje, úpadku a zániku židovské komunity na Frýdecku a Místecku, jež reprezentuje jedno z židovských společenství na Moravě a ve Slezsku vyvíjejících se v důsledku emancipace židů. Na rozdíl od většiny dosavadní literatury týkající se moravských a slezských "emancipačních" židovských komunit si tato práce nevšímá pouze vnějších jevů (počtu a socioekonomického postavení židů či výstavby náboženských budov), ale věnuje pozornost také - a to především - samotnému společenství, jeho vnitřnímu vývoji a limitům, různým koncepcím rozvoje společných institucí a náboženské a později také národnostní identitě členů frýdecko-místecké židovské komunity. Dále práce sleduje meze integrace židů do okolní společnosti, jakož i teritoriální specifika vyplývající ze skutečnosti, že se dané společenství utvářelo na moravsko-slezské hranici.