Eva Dobšíková Boeken

Der Vorsitzende des Zentralrats der Juden in Deutschland erläutert allgemein verständlich die Grundzüge des jüdischen Lebens und Glaubens

Kniha obsahuje články publikované časopisecky, rozhlasová vystoupení a texty z pozůstalosti z období 2009–2015. Je mozaikou příběhů a zamyšlení, z níž vyvstává obraz autorky (1932–2015) i doby, v níž je tvořila. Ústředním námětem knihy jsou sociální problémy, zejména osudy bezdomovců. Dále obsahuje úvahy o časových i nadčasových problémech lidského života, připomenutí knih, kulturních událostí a osobností dané doby, a rozhovory s autorkou, které ukazují její společenskou angažovanost.

Útlá knížka je souborem osmnácti textů o vztahu lidí ke zvířatům a zvířat k lidem. Autorka čerpá z celoživotních prožitků a zkušeností. Vyrůstala na venkově, vystudovala zootechnickou fakultu VŠZ v Brně, domnívajíc se, že bude chovat ušlechtilé koně ve státních ústavech. Životní realita však byla ohromujícím paradoxem. Po celý život chovala různá zvířata včetně hospodářských a jak léta přibývala, vzrůstala i její empatie k těmto našim geneticky starším bratřím. V knize se střídají poutavé příběhy o zvířatech, snažící se hledět na svět i z jejich perspektivy, s obecnějšími úvahami o potřebě změny. Vždyť zvířata jsou nám tolik podobné bytosti, obdařené city, inteligencí, potřebou lásky...

„K napsání těchto pamětí mě vedly prožité příběhy lidí za války, nejen ten můj. Chtěla jsem leccos říct za ně, protože oni sami nemohli nebo nemohou,” naznačuje důvody, které ji přiměly k psaní. „Když například přišel osmačtyřicátý rok, rozdělily se velké křesťanské rodiny kvůli politice. Jedni z nich udělali velkou kariéru díky vstupu do komunistické strany. Další členové rodiny zůstali silně věřícími a trpěli za to třeba ve vězení. Zvláštní bylo, že všichni se měli pořád rádi, jenže sami to nikdy navenek nepřiznali,” upřesňuje Dobšíková. Zdroj: http://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/dobsikova-popsala-sve-valecne-utrapy20091203.html