Atlas fenologických poměrů Česka podává komplexní přehled výsledků fenologických pozorování v Česku za období 1991 až 2010. Atlas s touto tematikou nebyl dosud publikován. Ke zpracování Atlasu byly vybrány rostlinné druhy, které se běžně a četně nacházejí nebo jsou pěstovány na území České republiky a jsou zařazeny do pozorovacího programu dobrovolnické staniční fenologické sítě ČHMÚ.
Dojjazyčná kniha si klade za cíl pojednat o vývoji architektury v Teplicích mezi lety 1860–2000 v celé šíři a ve všech odstínech jejího vývoje. Nezabývá se pouze avantgardní tvorbou, ale věnuje se i tradičnějším proudům architektury, které před rokem 1945 tvořily většinu místní stavební produkce. Chce vrátit do paměti jména architektů, kteří upadli v zapomnění, přestože svým osobitým rukopisem po dlouhá léta dotvářeli podobu města. Druhá část knihy je věnovaná architektuře poválečné, na kterou je často nahlíženo jako na nevzhlednou a obludnou tvorbu hyzdící tvář města. Stavitelství této rozporuplné éry by však bylo škoda jednou provždy zatratit. Autoři proto ukazují na mnoha příkladech dosud nepoznanou hodnotu architektury minulého režimu i 90. let. Kniha obsahuje kromě kapitol o vývoji teplické architektury i katalog více než dvou set objektů. Monografie vznikla v rámci výzkumného cíle Prezentace výsledků výzkumu a vývoje Národního památkového ústavu, financovaného z institucionální podpory Ministerstva kultury na dlouhodobý koncepční rozvoj (DKRVO), kód 99H3051160.
Cílem autorů je přiblížit čtenářům dosud málo známou kapitolu stavebního vývoje severozápadních Čech a na nejzajímavějších urbanistických a architektonických projektech zaměstnaneckého bydlení představit bytovou politiku státu a nejvýznamnějších podniků regionu. Tato zaměstnanecká výstavba, která zasáhla široký prostor německého pohraničí, významně dotvořila urbanistickou strukturu měst a obcí a společně s další bytovou výstavbou, organizovanou městskými samosprávami a bytovými družstvy pomohla nastartovat stavební průmysl a oživit hospodářství.