Martin Krůl Boeken

Předkládaná publikace je dílem dlouhodobého výzkumu unikátních raně novověkých památek, tzv. jablunkovských šancí, rozesetých v horské oblasti Beskyd na pomezí České, Slovenské a Polské republiky. Ochrana hranic Slezska nabyla na významu v 16. století v souvislosti s expanzí osmanské říše do srdce Evropy a budovaná opevnění ji následně bránila téměř tři staletí. Rozsahem dochovaných reliktů se řadí k lépe zachovaným fortifikačním systémům horských přechodů. Tématem práce jsou polní opevnění budovaná na slezsko-uherské hranici od druhé poloviny 16. do počátku 19. století. Cílem práce je postihnout stavebně-historický vývoj jablunkovských šancí v co nejširších souvislostech. Hlavní časové období představuje první období existence systému do první poloviny 18. století, kdy hrozilo nebezpečí vpádů z Uher. Pozornost je zaměřená na jednotlivé stavební aktivity, vzhled opevnění a zařazení do obecného vývoje pevnostního stavitelství. Druhou velkou oblastí zájmu tvoří „lidský faktor“, lidé, kteří opevnění projektovali, stavěli a bránili. S tím souvisí rovněž každodenní život v opevněních, který se dá poznat na základě dochovaných pramenů. I z těchto několika analogií vyplývá unikátnost jablunkovských šancí projevující se svým trváním po téměř tři staletí. Velkou důležitost a význam jablunkovských šancí pro celé Slezsko vyjádřil kronikář 17. století Fridrich Lucae slovy a člověk rok od roku zjišťoval, jak užitečný je obranný systém Jablunka pro slezskou zemi.

Jablunkovské šance jsou pásem opevnění budovaným podél slezské zemské hranice proti Turkům. Hlavní pevnost se nacházela v Jablunkovském průsmyku v Mostech u Jablunkova, menší objekty se nacházely v Bukovci, Hrčavě, Javořince, Svrčinovci (tzv. Alte Schanze - Staré šance) a Čierném (Hayducké šance, nebo také Hrnčiarské šance).

46. publikace z ediční řady Historie a současnost podnikání v regionech ČR. Historickou část zpracoval kolektiv autorů Martin Krůl, Pavlína Nováková, Ilona Pavelková; autorská spolupráce na druhé části Jana Paštiková´.

Muzeum Těšínska ve spolupráci s Hornoslezským muzeem v Bytomi vydává publikaci, na níž se podílel mezinárodní autorský kolektiv odborníků z České republiky, Německa a Polska. Publikace obsahuje 16 příspěvků rozdělených do tří tematických celků, které představují výsledky nejnovějších výzkumů zaměřených na internační tábory a kolektivní paměť společnosti. Tyto tábory, včetně koncentračních a zajateckých, zanechaly trvalé stopy v historickém povědomí. Další část se zaměřuje na poválečný táborový systém, zahrnující nerestriktivní tábory pro osvobozené válečné a koncentrační zajatce v Německu, hornoslezské pracovní tábory a místa internace osob vysídlených na východ. Publikace také obsahuje texty o paměťových institucích, které nabízejí edukační programy na toto téma. Tento výstup je výsledkem česko-polského vědecko-výzkumného projektu realizovaného v letech 2015–2016, jehož součástí byla putovní výstava a mezinárodní konference v Českém Těšíně, podpořené Ministerstvem zahraničních věcí v rámci projektů Česko-polského fóra. Brožovaná publikace obsahuje bohatý obrazový doprovod, včetně reprodukcí plánů internačních táborů, rejstříků a resumé v angličtině.