Život advokáta Kamilla Reslera byl plný paradoxů. Jako mladík byl aktivní v Sokole i v anarchistických a dělnických spolcích. Čtyři roky sloužil v rakouské armádě, ale vážně zraněn byl až v československém vojsku. V roce 1936 obhajoval Němce obviněného z velezrady, kvůli čemuž byl označen za zrádce a defétistu. Po Mnichovu se ale postavil za…
Monografie představuje teoretické a praktické poznatky o vězeňství. Rozebírá stěžejní oblasti vězeňství, aby poskytla pokročilý vhled pro ty, kteří se zajímají o danou problematiku v českém prostředí. Publikace postupně pojednává o trestu odnětí svobody, o věznicích a režimu v něm. Poté se zaměřuje na vězně a jejich různé skupiny. Vězněných osob se pak týkají i další dvě kapitoly, které se zabývají odborným zacházením a podmíněným propuštěním. Dalším velkým tématem je vězeňský personál, kdy jsou představeny jednotlivé pozice odborných zaměstnanců i příslušníků a současně je věnována pozornost i riziku práce ve vězení. Poslední dvě kapitoly jsou více právně orientované. Zabývají se nejen právními předpisy, judikaturou českých i zahraničních soudů týkající se vězeňství, ale i kontrolou vězeňského systému, a to jak skrze různé národní mechanismy, tak i skrze ty mezinárodní. Kniha je přizpůsobena širokému okruhu čtenářů, přičemž primárně cílí na nové pracovníky ve vězeňství, studenty, sociální pracovníky, soudce, státní zástupce, advokáty i laickou veřejnost. Zároveň text nabízí mnohé i těm, kteří se sice v určitých oblastech vězeňství pohybují dlouhodobě, ale zároveň se nemusí plně orientovat v teoretickém a zahraničním diskurzu nebo v oblastech vězeňství, kterým se primárně nevěnují.
Kamill Resler proslul především po druhé světové válce jako advokát nacistického zločince K. H Franka před mimořádným lidovým soudem. Jeho profesní i osobní život však protínaly osudy mnoha dalších méně i více známých osobností. Resler nebyl jen obhájcem spravedlnosti. Během svého života byl také vojákem, Sokolem, anarchistou, literátem, mecenášem, milovníkem umění, bibliofilem a vlastencem. Za protektorátu často obhajoval mnoho Čechů před totalitním soudnictvím, mnohdy bez šance na úspěch. Ironií osudu mu byla po válce vnucena obhajoba K. H. Franka před retribučním soudem. S nevděčnou rolí se popral důstojně a navzdory opovržení ze strany veřejnosti i s uznáním od kolegů. Kniha je biografií Kamilla Reslera, od jeho narození, mladistvá léta plná ideálů, přes právnické začátky za první republiky, obhajoby za války i po válce až po jeho osud za komunistického režimu. Přináší mnoho dosud nezveřejněných informací – o kauzách, v nichž působil jako advokát, mimořádně bohatém osobním život i o strastiplném závěru života. Velmi podrobně je zpracována kapitola věnovaná Frankovi.
Kniha zkoumá, proč je podmíněný trest odnětí svobody, navzdory kritice a obavám z nespravedlnosti, tak často využívaným nástrojem soudů. Autorský tým pod vedením Jakuba Drápala přináší nový pohled na problematiku a klade důraz na potřebu reformy současné právní úpravy. Publikace rozebírá historický vývoj podmíněného trestu a zasazuje jej do kontextu kriminologických teorií i právní praxe, přičemž čerpá z rozhovorů s třiceti soudkyněmi a soudci. Díky detailní analýze ukazuje, jak rozdílné může být rozhodování soudů v praxi oproti teoretickým principům, což vede k řadě paradoxů. Kniha propojuje pohledy práva a kriminologie a nabízí návrhy, jak problematiku podmíněných trestů upravit, aby lépe plnila svůj účel ve spravedlivém systému.
Publikace se zabývá otázkou, zda má být peněžitá sankce přiměřená k majetku pachatele. Úvodní kapitola se věnuje jak filozofickým aspektům této otázky, tak různými řešeními, která nabízí např. směr právo a ekonomie. Detailně je pak rozebírána koncepce Pata O’Malleyho, který dělí pokuty na trestní a regulatorní. Z tohoto rozdělení pak vychází teoretické odlišení toho, zda má být peněžitá sankce přiměřená k majetku pachatele, či nikoli. V následující kapitole je rozebrána judikatura ÚS, NSS a NS týkající se likvidační povahy pokuty. Na základě rozboru judikatury Nejvyššího správního soudu je rovněž navržen základní postup v cheatsheetu, kterým se dá jednoduše řídit při rozhodování o likvidační povaze pokuty. Další kapitola obsahuje analýzu ukládání peněžitých trestů z hlediska jejich vztahu k majetku pachatele českými soudy. Je rozebrána teorie, která stojí za konceptem denních pokut. Autor provedl podrobnou analýzu ukládání peněžitých trestů uložených na dvou okresních soudech podle nové úpravy denních pokut. Tato analýza pak dokazuje, že koncept denních pokut nebyl v ČR dosud soudci akceptován. (Výsledkem této analýzy je mimo jiné to, že byť bohatší dostávají vyšší peněžité tresty než chudší, relativně k příjmu jsou trestáni výrazně mírněji.) Kapitola obsahuje také analýzu přezkoumání úprav denních pokut ve všech zemích Evropy, včetně toho, co je problematické na české úpravě, a návrhů co a jak by se mělo změnit. Poslední kapitola se zabývá otázkou, kdy a jak je vhodné zohlednit majetkové poměry pachatele ve správním právu trestním. Jako správný příklad je vyzdvižena nová metodika Ministerstva spravedlnosti týkající se trestání insolvenčních správců. Tato kniha tak poskytuje nejen ucelený obrázek o problémech ukládání peněžitých sankcí vzhledem k majetku pachatelů v českém trestním i správním právu, ale nabízí i konkrétní způsoby, jak tyto problémy napravit. Kniha je určena širokému publiku – trestním a správním soudcům, zaměstnancům státní správy, akademikům a ideálně i legislativcům.
Kriminologie je na Právnické fakultě Univerzity Karlovy vyučována již sto let. Současná koncepce výuky kriminologie byla vytvořena počátkem 90. let minulého století. Jak výuku kriminologie aktualizovat a kterými směry by se výuka kriminologie mohla ubírat v příštích desetiletích? Tato studie se primárně zaměřuje na pražskou právnickou fakultu, ale zabývá se i výukou kriminologie na jiných oborech a univerzitách. Pro možnou inspiraci tato publikace dále představuje výuku kriminologie v zahraničí. Kniha tak zaujme primárně ty, kteří uvažují o kriminologii a její výuce nebo o koncepci právnických studií.