Zlata Filipović Volgorde van de boeken (chronologisch)

Humans are the most inquisitive, emotional, imaginative, aggressive and baffling animals on the planet. But how well do we really know ourselves?How to Be Animal offers a radical take on what it means to be human and argues that at the heart of our psychology is a profound struggle with being animal. Tracing the history of this thinking through to its far-reaching effects on our lives, and drawing on a range of disciplines, Challenger proposes that being an animal is a process, beautiful and unpredictable, and that we have a chance to tell ourselves a new story; to realise that if we matter, so does everything else.

Rok 1992 prožila Zlata Filipović v úkrytu v Sarajevu. Deník, který si začala psát jako bezstarostná dvanáctiletá dívka, se stal deníkem válečným – záznamem zkázy, která ji obklopovala, a svědectvím o životě dítěte ve městě pod palbou. Zlatin deník nakonec vyšel knižně v 35 jazycích a dodnes se čte na školách po celém světě. Její životní zkušenost stála u zrodu unikátního projektu. Společně s Melanie Challenger strávila Zlata Filipović poslední dva roky sbíráním válečných deníků z celého světa, z nichž mnohé nikdy nebyly publikovány nebo byly dávno zapomenuté. Jejich autory jsou děti či mladí lidé do dvaadvaceti let, kteří od roku 1914 do současnosti zažili nejrůznější válečné konflikty, války občanské nebo světové. Soubor válečných deníků, jenž se Zlatě Filipović společně s Melanií Challenger podařilo shromáždit a který nyní vychází pod názvem Umlčené hlasy i v češtině, zachycuje univerzální zkušenost mladých lidí s válkou, ať už se odehrává kdykoliv a kdekoliv. Deníky jsou svědkem jejich zoufalství, zmatenosti, pocitů nespravedlnosti a bolesti, ale i každodenních událostí, snahy žít normálním životem, dospívání, naděje, humoru, plánů do budoucna... Ačkoliv tyto zkušenosti pocházejí z různých míst světa a zahrnují období téměř celého století, jako by spolu mluvily, soucítily spolu a zněly jedním hlasem ukradeného dětství a mládí, které se nikdy nevrátí.

Deník bosenské dívky zachycuje dva roky jejího života v mírovém a posléze válečném Sarajevu. Od dětských starostí se školou a popisu školních zábav až po líčení těžké situace v ostřelovaném městě - v nedostatku, při loučení s přáteli, kteří město opouštějí či v jeho zdech umírají. Kniha má kromě dokumentární hodnoty i hodnotu literární - proměny životního postoje mladého člověka jsou zachyceny velmi sugestivně.

Zlata Filipovic was given a diary shortly before her tenth birthday and began to write in it regularly. But the distant murmur of war draws closer to her Sarajevo home. Her father starts to wear military uniform and her friends begin to leave the city. The pathos and power of Zlata's diary comes from watching the destruction of a childhood.