Zdeněk Vybíral Boeken

Doprovodná publikace ke stejnojmenné trvalé expozici v Husově domě v německé Kostnici. Publikace přináší katalogový přehled exponátů stejnojmenné stálé výstavy v Husově domě v německé Kostnici, která byla instalována k 600. výročí upálení Jana Husa, a v textové části se v rozšířené podobě věnuje tématům souvisejícím s vystavenými předměty. Texty jsou uspořádány do dvou tematických okruhů: Husův život a dílo a Husův odkaz a tradice. Knihu uzavírá krátká antologie teologických textů a dopisů Jana Husa.

Výběr nejslavnějších evropských rytířských legend je orámován a spojen vyprávěním o putování malého Karla IV. z Čech na francouzský královský dvůr. Sedmiletý Václav, následník českého trůnu, vyráží na otcův příkaz do Paříže spolku s početnou suitou průvodců. Ti se ho již během cesty snaží vzdělávat a seznamovat s důležitými vlastnostmi a cnostmi, jaké by měl mít budoucí vladař. Jako dobrý vzor takových ctností jim poslouží slavné rytířské legendy. A tak si můžeme přečíst barvitá vyprávění o Artušovi, Beowulfovi, Siegfriedovi a Kriemhildě, o svatém Jiřím, patronu rytířů, svatém Martinovi, o Karlu Velikém a rytíři Rolandovi a samozřejmě i o patronu české země, svatém Václavu a jeho věrném rytíři Podivenovi.

Trešlovy vzpomínky na první světovou válku se od jiných legionářských pamětí odlišují uceleností příběhu a nevšední dramatičností jeho líčení. Autor přetvořil původní deníkové záznamy do podoby strhujícího vyprávění. Text je doplněn vysvětlivkami zaměřenými na historické reálie a komentáři, které objasňují v širším kontextu a v souvislostech autorem prožívané události. Ve snaze přiblížit Trešlovy vzpomínky současnému publiku spojil historik Zdeněk Vybíral své síly s grafikem a ilustrátorem Václavem Šlajchem a kniha dostala i výtvarný doprovod v podobě podmanivých ilustrací, jež chtějí ještě zesílit působivost čtenářského zážitku.

Publikace obsahuje text, který je rozdělen do dvou hlavních částí: první přibližuje život a dílo Jana Husa a též místa, která hrála v jeho životě významnou roli; druhá část se nezabývá Husovým „druhým“ životem, nýbrž představuje jeho dochovaná vypodobnění od středověku až do 20. století. Velkým kladem publikace je její čtivost, text je psán srozumitelně, i když jsou přibližovány dobové filozofické koncepce a nejdůležitější teologické otázky.

Na samém rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny leží město s výrazně nečeským názvem Tábor. Další svazek edice Zmizelé Čechy pojednává o proměnách tohoto jihočeského sídla, které je nejčastěji historiky spojováno s obdobím husitských válek, ale také například s úspěchy mladé Československé republiky ve druhém desetiletí 20. století. Tábor tak zůstává živým městem ale i svědkem staré i novější historie Čech. Průvodní text historika Zdeňka Vybírala doprovází téměř sto padesát unikátních fotografií ze sbírek Muzea Šechtl a Voseček.

Podtitul : krvavá porážka uherského a českého krále Ludvíka Jagellonského v boji s Osmany 29. srpna 1526. Bitva u Moháče má pro naše maďarské sousedy podobný význam jako v českém historickém povědomí Bílá hora. Moháč se však bezprostředně dotýká i našich dějin. Krvavá porážka armády českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského, kterou jí uštědřily síly osmanského sultána Süleymana I., uvolnila český trůn pro habsburskou dynastii. Zároveň předznamenala rozklad uherského státu a jeho rozdělení mezi Habsburky, Osmanskou říši a sedmihradská knížata. Do jaké míry je dnes možné rekonstruovat průběh moháčské bitvy? Proč Ludvíkovi velitelé riskovali útok proti početní převaze Osmanů? Musel král na útěku z bitevního pole zahynout? Jednoznačně odpovědět na tyto a četné další otázky i s použitím výsledků současné historické vědy a velkého množství dobových pramenů není snadné. Kniha je proto spíše pokusem vylíčit příběh moháčské tragédie, jak může být viděn z dnešního pohledu. I když se snad ještě objeví nová fakta či zapomenutá svědectví, Moháč zůstane připomínkou lidského utrpení, ale i nepěkným dokladem sobectví, závisti a chamtivosti. Naštěstí zbylo v tomto příběhu místo také pro hrdinství, lásku a obětavost.

Několika stránková brožura vydána k výstavě o Janu Žikovi.

Doprovodná publikace k jubilejní výstavě Tábor 600 let.

Publikace se zaměřuje na vleklé zápolení mezi stavovstvím a monarchismem v české společnosti raného novověku, kde královská dynastie sdílela moc se zástupci stavovských korporací. Obě strany měly odlišné představy o podílu na politické moci, což vedlo k dlouhodobému konfliktu, vyvrcholivšímu ve stavovském povstání proti Habsburkům v roce 1618. Práce se snaží objasnit vnitřní příčiny konfliktu a podmínky jeho vývoje prostřednictvím analýzy komunikace mezi vládcem a poddanými, stejně jako uvnitř stavovské společnosti. Rozděluje se na dvě hlavní části: veřejnou a osobní rovinu politické komunikace. Veřejná rovina zahrnuje klíčové historické okamžiky, jako jsou královské korunovace a konflikty mezi stavy a panovníkem, přičemž zkoumá dlouhodobý vývoj politického myšlení privilegovaných vrstev. Osobní rovina se soustředí na vazby mezi účastníky komunikace, jako jsou příbuzenské, přátelské či klientelské, a ukazuje, jak aristokratické dvory vytvářely složité komunikační sítě. Práce kombinuje různé dobové prameny a zahrnuje seznam pramenů, odborné literatury, ilustrací, cizojazyčné shrnutí a rejstřík osobních jmen a zeměpisných názvů.

Publikace, kterou vydalo město Tábor, přináší kromě poutavého vyprávění o osobnosti Jana Žižky z Trocnova i množství unikátních fotografií z míst spjatých se životem tohoto legendárního bojovníka.