Jakub Fišer Volgorde van de boeken

Lůzokracie je vláda konzumu a všeprostupující komerce, mediálních lží a pokrytectví měšťácké morálky. Měřítkem hodnoty člověka je jeho výkon, motivem konání zisk. Požadavkem doby je sobectví, zařazení se do davu návodem k přežití. Obyvatelstvo bývá servilní, rezignované a plné komplexů, nejoblíbenější zábavou je lynč. Nástrojem manipulace mocných je strach a důsledkem strachu válka. Proti tomuto podává autor obžalobu. Autor vydal tři básnické sbírky a pravidelně publikuje v literárních časopisech.

V autorově druhotině se široširý svět jako kdyby záměrně scvrkl či schoulil do mikrosvěta člověčí dlaně: utichá tu rovina občanského protestu, ztišuje se modlitební oslovovnání země, nedoléhá k nám příklad uměleckých person, všechna vzdálená místa jsou už v nedostupných dálavách.

Básnická sbírka S žízní neustaň je autorovou prvotinou. Jedná se o knihu, jejímž ústředním motivem je touha po svobodě, po přesahu člověka nad všední každodenností, tedy cíl, k němuž vedou různé cesty, cesta duchovní, altruistická, sensuální a tvůrčí. Tyto cesty pak zastupují jednotlivé básnické cykly, z nichž je sbírka poskládána.