Básnická prvotina autora známého především působením v hudební a umělecké skupině Bratrstvo.
Pavel Jirásek se narodil 11. 4. 1903 v Boskovicích. Hudebník a literát. Vystudoval Filozofickou fakultu MU v Brně, kde přednáší. Trvale spolupracuje s rozhlasem a televizí. Počátkem devadesátých let člen uměleckého sdružení Bratrstvo a stejnojmenné rockové skupiny, se kterou nahrál tři alba. Roku 1966 se spolupodílel na literárně-výtvarném katalogu Bratrstva. V roce 1998 vydal pohádkový příběh Kamenné růže.
Unikátní výpravná monografie se zabývá výtvarným fenoménem českých loutek, a to divadla kočovných marionetářů, rodinného spolkového loutkového divadla a tvůrců-umělců. Představuje loutky jako artefakty s akcentem jejich výtvarné kvality. Kniha je bohatě vybavena jedinečnými specificky pořizovanými fotografiemi Václava Jiráska, slučujícími informační zřetel s pohledem uměleckým.
České historické loutky ze sbírky Marie a Pavla Jiráskových.
Unikátní a svým rozsahem i zpracováním výjimečná publikace přináší výběr z nevýznamnějších exponátů ojedinělé, po více než třicet let budované sbírky loutek a rodinného a spolkového loutkového divadla Marie a Pavla Jiráskových. Ti jako erudovaní znalci historie českého loutkářství doprovodili knihu studií o vývoji českého loutkového divadla a každou fotografii loutky podrobnými texty o jejím původu, zpracování, typologii, včetně jejího uplatnění v divadelním repertoáru. Publikace splňuje jak vysoké nároky odborné veřejnosti, tak je svou čtivou formou a zejména bohatým ilustračním doprovodem přístupná laikům, potažmo všem milovníkům loutkového divadla, a lze ji vnímat jako poctu fenoménu českého marionetového divadla, které je chráněno jako součást nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO.
Koncept autorské publikace Bytosti jménem houba vyrůstá z českého fenoménu – z mykofilní orientace národa, kde se houby obecně těší široké pozornosti, počínaje jejich sběrem a konče jejich vstupem do poezie, hudby, filozofie a nakonec i do osudů lidí.
Nový soubor přibližně sta básní a stejného počtu fotografií Pavla Jiráska (nar. 1963), hudebníka, spisovatele, scenáristy a režiséra je „lidským atlasem hub“, ve kterém se propojuje společenství lidí s tajemnou lesní říší. Promluvy k houbám, z nichž každá má více významových rovin, jsou srozumitelnými a pokornými meditacemi o tom, jaké poselství může člověku každá z hub odhalit.
Fotografie hub vznikaly na klasický filmový materiál a díky použití sestav lup s možností optických klamů jsou vlastně jakýmisi abstraktními portréty hub, kdy zaniká jejich jednoznačná atlasová podoba ve prospěch jejich podoby univerzální, houby jako nositele tajemství, symbolu a magie.
Tvarově a barevně různorodé houby tak transformují svoji podstatu a mění se ve svébytné abstraktní objekty, které na sebe berou podobu něčeho obecného a kosmického.
Pohádka pro chytré děti a dospělé, kteří se rádi vrací do pohádkových snů.
Mladý princ, veden vyprávěním nalezeného Zvonku, se vydává na cestu za svou Touhou a Nadějí. Prochází bitvou ve Vojenském Království, v Loutkovém Království málem přijde o srdce, Řekou slz se dostane do Hudebního Království mlčících nástrojů, až posléze zaslechne volání své Touhy a Naděje vězněné v Královstí Růží. Podstoupí souboj s jeho králem, cena za vysvobození je však mnohem vyšší
Pohádková, nekonvenčně ilustrovaná alegorie o lidském putování za nadějí a touhou
Jirásek definuje současnou epochu jako "dobu popovou", v níž výrazně převládají konzumní východiska než estetické nebo humanitní ideály. Pro podtržení této myšlenky je zvolena i nápaditá grafická úprava celé sbírky (přebal je vytvořen z novinového papíru s reklamními upoutávkami a samotné texty začínají svébytně pojatým nabídkovým katalogem). Autor na jedné straně zachycuje problematiku některých politických a společenských souvislostí: znepokojuje ho moloch byrokratického aparátu, situace, "kdy člověk postaví člověka proti přírodě" a může nastat "konec lidských snů". Na druhé straně se mu stýská po světě ušlechtilých filmových hrdinů, v nichž například dominoval Jean Marrais v roli hrbáče, Vinnetou nebo Old Shatterhand. V celkovém kontextu pak tato sbírka vyznívá jako hluboké rozčarování nad současností, v níž je pro zdůraznění některých myšlenek použito i aforismů.
Prožijme český houbařský rok jinak! Průvodcem novátorského zpracování je Arnošt Goldflam v roli roztomile vševědoucího „taty“. V poučné i zábavné knize, která vznikla podle oblíbeného televizního pořadu, jsou využity zkušenosti předních českých mykologů i běžných houbařů ze všech koutů republiky. Jak zjistíte, sběr hub je nevyzpytatelné dobrodružství a co se našlo a bylo jedlé, to se také uvařilo v polních podmínkách a snědlo. Čtenář v knížce najde i bohaté dějiny mykologie, téma houbařství jako inspiraci v české kultuře a nechybí ani popisy a fotografie nejzajímavějších druhů hub.
Půvabná, osobitá a svérázná publikace MEZI ZVÍŘETEM A KVĚTINOU s podtitulem MOTIV HOUBY V SOUČASNÉM UMĚNÍ byla vydaná k příležitosti tematické výstavy na zámku Klenová v roce 2008. Vydalo ji nakladatelství Arbor Vitae ve spolupráci s galerií Klatovy / Klenová.
V posledních dvou desetiletích stále více umělců zobrazuje ve svých dílech houby, ... Jednotlivé texty houby zkoumají, s pomocí je zobrazujících artefaktů současných umělců i prostřednictvím několika retrospektivních pohledů do 20. století, podle jejich magického, ornamentálního, symbolického a sběračského významu.
Obsáhlá kniha pojednává o vedené loutce v českém filmu a televizi. O prostředcích výtvarného divadelního a filmového jazyka v oblasti loutkové inscenace, seriálu, filmu s divadelními loutkami, zejména v Československé televizi, České televizi a Krátkém filmu mezi lety 1950–2020. Chronologicky po desetiletích sleduje, jak se scénografické pojetí i filmové tvarosloví inscenací a filmů s divadelními loutkami vyrovnávalo s dobovou zkušeností divadla a poetikou filmové loutkové animace. Za jakých okolností a s kterými autory vznikal a postupně se etabloval osobitý loutkářský výtvarný televizní a filmový jazyk. Analyzuje základní tendence, které posouvaly scénografické postupy k tvořivosti a fantazii – černé divadlo, ekranizaci, masky, herce vedle loutky a další, které ve své době značně rozšířily i sám pojem loutkového divadla. Obrazová publikace přinášející stovky archivních snímků slavných loutkových pořadů od Večerníčků až po filmy Jana Švankmajera vychází v nápaditém designu Petra Babáka a Lukáše Kijonky z grafického studia Laboratoř. Publikace se zároveň pokouší vyplnit jisté vakuum historiografické a teoreticko-estetické literatury v oblasti televizní, filmové a jiné mediální loutkářské tvorby. Vychází především z důkladného průzkumu archivů a na základě faktografického materiálu představuje, pokud možno obsažný a zároveň komplexní přehled zásadních progresivních počinů v tomto oboru, který doplňují analytické a zobecňující teoretické závěry. Přináší pestrý obraz estetických názorů a tvůrčích koncepcí mnoha významných autorů ve vztahu k proměnám jak uměleckých stylů, tak i společenských systémů a je tak výsostnou poctou českému filmovému a divadelnímu loutkářství a jeho tvůrcům z období více jak půl století.
