Břetislav Horyna Boeken

Slovník Judaismus – křesťanství – islám, který vychází ve druhém, přepracovaném a aktualizovaném vydání, přehledně shrnuje problematiku tří světových monoteistických náboženství vzniklých na Předním východě, jež od svého vzniku až po současnost vtiskují nesmazatelnou pečeť naším dějinám a kultuře. Kniha je uvedena studií o monoteismu a dále se člení na tři samostatné oddíly, jejichž jádro tvoří soubor cca 2000 abecedně uspořádaných a odkazy vzájemně propojených hesel s klíčovými údaji o vzniku a historických proměnách judaismu, křesťanství a islámu. Seznamuje s hlavními články jejich učení, normami, formami zbožnosti a náboženskými reáliemi i s hlavními představiteli vývojových linií a současných trendů. Přestože jsou jednotlivým náboženstvím věnovány samostatné celky, poskytuje slovník i možnost srovnávání. Více než sto hesel ve všech třech částech dovoluje srovnávat shody i rozdíly u základních pojmů, jako jsou Bůh, kult, duše apod., i postoje těchto náboženství k světským jevům, např. rodině, demokracii, přírodě, státu, sexualitě. Slovník je nezbytnou pomůckou pro všechny, kteří hledají základní orientaci v otázkách velkých monoteistických náboženství.

Publikace předkládá základní typologii metodologických a obsahových postojů v moderní filosofii náb oženství. Soustřeďuje se na vykreslení filosofických předpokladů jednotlivých typů a směrů filosofi e náboženství a podává jejich charakteristiky. Upozorňuje rovněž na nemalé problémy, které jsou spj aty s filosofickým vyjádřením náboženské problematiky, a pokouší se o vyjasnění vztahu mezi filosof ií náboženství a religionistikou. Značnou pozornost věnuje znázornění tradice moderní české filosof ie náboženství, která dosud nebyla popsána. Součástí knihy je rozsáhlá bibliografie monografických prací o filosofii náboženství.

Autor sleduje vývoj německé filosofie za poslední tři desetiletí na její cestě k postmoderně a seznamuje čtenáře s řadou jejích významných představitelů.

Tato kniha pootevírá dveře do světa filosofie skepse.Vychází z autorových přepracovaných textů přednášek a jako taková si nenárokuje statut přísně vědecké publikace, ale pouhé rozpravy nad některými výraznými osobnostmi a několika vybranými problémy dějin skepticismu.

Významná práce protestantského theologa, žáka M. Heideggera, který vedle K. Bartha rozhodujícím způsobem ovlivnil theologii ve 20. století.

V první části publikace je zpracován nástin historie relativně „mladého“ samostatného oboru akademického studia, jehož předmětem jsou v nejširším slova smyslu jevy, procesy a skutečnosti shrnované pod obecný termín náboženství. Autoři definují religionistiku jako modernistickou disciplínu v kulturním kontextu určitého období, která je neoddělitelně spjata s myšlením evropské moderny, z níž čerpá své metody, postoje, hodnoty a perspektivy. Kniha se zabývá vztahem religionistiky a teologie, samostatná kapitola je věnována dějinám české religionistiky a současným problémům v religionistice. Druhá část obsahuje rozsáhlou antologii padesáti význačných osobností tohoto oboru. V alfabetickém pořadí je každý religionista uveden kurikulem vitae, následuje přesný výčet původní i přeložené publikační tvorby s odkazem na rok vydání. Velmi důležité jsou několikastránkové překlady z děl jednotlivých religionistů.

SCHLAGWÖRTERS: KissingerS. RichelieuS. BismarckS. MorgenthauS. MachtS. MoralS. WeltfriedenS. WeltreligionenS. WohlfahrtsstaatS. NeokapitalismusS. GlobalisierungS. MarktwirtschaftS

Peter Sloterdijk ve své knize pojednává o politice, snaží se rozdělit dějiny lidstva do třech zásadních údobí; v předdějinném období, to co spojovalo společnost byla paleopolitika; s úsvitem písemných dějin se objevuje politika; a pro dnešní postmoderní dobu definuje pro globální svět nejvhodnější hyperpolitiku. Dějiny přirovnává k lodím, kdy v předdějinném období lidé pluli na malých vorech, postupně se přesouvali na stále větší galéry a lodě, až se ocitli na těžko ovladatelných trajektech brouzdajících časoprostorem. Popisuje politický vývoj lidstva od prvobytných tlup, přes populace sběračů a lovců, zemědělské kultury, lokální impéria až po industriální dobu, kdy začíná nová komunikační společnost směřující k vytvoření planetárních vztahů.