Gillo Dorfles Boeken

Das Buch dokumentiert den Reichtum an Ideen, Formen und dekorativen Techniken, mit denen 23 bedeutende italienische Künstler zwischen den späten 20er und der Mitte der 80er Jahre ihre Affinität zum Material und dessen Möglichkeiten zum Ausdruck gebracht haben. Meisterwerke von Bildhauern wie Arturo Martini, Marino Marini und Lucio Fontana sowie von Malern wie Roberto Crippa und Gianni Dova zeigen die Vielgestaltigkeit stilistischer Entwicklungen und künstlerischer Konzepte, die die Essenz der italienischen Kultur im 20. Jahrhundert prägen. Jedes Werk wird einzeln kommentiert und mit exquisiten Großformat-Fotografien abgebildet. Die Künstler-Biografien enthalten neben den Lebensläufen auch dokumentarisches Material aus persönlichen Archiven, Zeitschriften und Ausstellungskatalogen. In Verbindung mit einem Einleitungsessay von Gillo Dorfles und einer wissenschaftlichen Untersuchung der kulturgeschichtlichen Hintergründe durch Lisa Hockemeyer vermittelt das Buch ein lebendiges Bild seines Themas. Die fließenden Grenzen zwischen Kunst und Kunsthandwerk zeigen die Keramik als ein Medium, das Künstlern neue Ausdrucksmöglichkeiten eröffnet und inspirierende Anregungen bietet.

Viviamo, volenti o nolenti, in una "civiltà del rumore". Ovviamente, una certa quantità di rumore, di scoria in eccesso, è tipica di qualunque comunicazione, anche sana. Il problema è che oggi la scoria, la prevalenza del corto-circuito massmediatico, ha completamente soppiantato le attività culturali. La moltiplicazione inarrestabile degli oggetti, delle informazioni, delle sollecitazioni sensoriali - visive, auditive, tattili - ci fa parlare di Horror Pleni. Un qualche tipo di "rifiuto", seguendo Gillo Dorfles nelle sue esplorazioni sul contemporaneo, nelle sue scorribande tra ambienti, mode, culture, stili di vita? Gli appunti di questo taccuino critico partono dal concetto di bellezza oggi e dai vari linguaggi, dialetti, stili, gesti, per arrivare ai videogames e al pulcino Tamagochi, ai piercing e alla moda della moda, fino all'informazione-spettacolo e alla pornografia.

Móda je v dnešním světě, stojícím na vrcholu racionality, jedním z nejpřesvědčivějších způsobů, jak se projevovat, jak vůbec existovat. Být aktuální dnes znamená především být módní; život v pravdě není ničím jiným než módním bytím, tedy životem v módě. Móda je konečně i jediným způsobem, jak projevovat racionalitu a vlastní (!) názor, a umění je jen způsobem, jak onu módní racionalitu zprostředkovat, jak myslet kladivem, skrze parní válec či hesla slovníku cizích slov. V knize (Nová) móda módy provádí italský filozof a kritik umění Gillo Dorfles (1910) analýzu historie a stylu módy, jejího původu a budoucího směřování. Móda v Dorflesově pojetí není jen povrchním, salónním jevem, ale zrcadlem zvyků, psychologických postojů, politických směrnic, vkusu jednotlivce i společnosti. Kniha je souborem estetických esejí, v nichž autor svým příznačně elegantním, lehkým stylem vrhá světlo na vzájemný vztah módních trendů a společenského dění.