Vladimír Ustohal Boeken

Líčení těžkého života čs. vystěhovalců ve Francouzské Polynésii v 1. polovině 20. století. Zajímavé reálie ze života i dějin polynéských ostrovů. - František Jeřábek pracoval po 1. světové válce u policie, ale rozhodl se hledat výnosnější práci v exotických krajích. V r. 1925 odjel i s rodinou a skupinou českých vystěhovalců do Francouzské Polynésie, konkrétně na Tahiti. Měli představu, že tu vybudují první zemědělské družstvo Čechoslováků v Oceánii. Jejich záměr ale nevyšel, a tak Jeřábek těžko sháněl práci po různých ostrovech - na ostrově Tahiti, Raiatea, Bora Bora, Vánočním ostrově. Život na kokosových a vanilkových plantážích a v koprovnách nebyl lehký. Po 23 letech se rodina vrátila do Československa jako zcela nemajetná a F. Jeřábek zemřel v 60. letech 20. století. Kniha zajímavě líčí exotiku Polynésie i historii ostrovů.

Životní osudy českých krajanů na ostrovech Tahiti a Markézy (Francouzská Polynézie). Česká komunita na exotických ostrovech ve 20. stol. - Po výkladu stručných dějin objevování Tahiti a Markéz Evropany a Čechy následují osudy 113 Čechů, kteří se v letech 1925 až 1929 nechali nalákat sliby podvodníka a dobrodruha Miloše Řivnáče, synovce známého nakladatele, o snadném zbohatnutí na rajských ostrovech a emigrovali tam. Někteří z nich se již po několika letech vrátili do Československa, několik se usadilo natrvalo. Zasvěcená studie vychází z deníků a korespondence krajanů, ze vzpomínek jejich dětí i z autorovy návštěvy ostrovů v roce 2004. Publikace je provázena poznámkami, černobílými i barevnými fotografiemi a mapkami v textu a doplněna přehledem pramenů.

Souhrnná práce o dějinách německého leteckého průmyslu za 2. světové války se zaměřením na přemístění továren na Moravu. Kniha pro milovníky novodobé historie i techniky, popisující události na konci války se vzpomínkami, dobovými dokumenty a fotografiemi.

Po 21. hodině na nádraží v Ponětovicích sovětské letouny zničily cisternové vozy a zapálily stodoly, kůlny a chlévy. V 21:30 dopadla do Šlapanic první puma, která zasáhla dům č. 452 v Nádražní ulici. Výbuch rozmetal střechu, vyrazil okna okolních domů a zranil dva chodce. Mezi nimi byla smrtelně zraněna žena lékaře z protějšího domu, zatímco v domě č. 452 všichni přežili. Z nedalekého kina prchali lidé, zamotávali se do drátů spadlého elektrického vedení a hledali úkryt ve sklepech, kde očekávali další výbuch, který však již nenastal. První puma shozená na Šlapanice byla náhodná. Za domy v Nádražní ulici se nacházely zahrady, které končily železniční tratí. Ta zde tvořila oblouk a mírně stoupala, což bylo pro parní lokomotivy s přetíženými vagóny obtížné. Večer 15. dubna projížděla tímto úsekem lokomotiva vezoucí německou válečnou techniku. Vzhledem k hluku si obsluha vlaku nevšimla sovětského letounu na obloze. Když topič otevřel dvířka u topeniště, záblesk světla přitáhl pozornost pilota, který svrhl pumu, jež dopadla jen několik metrů od trati.