Milada Polišenská Boeken

After the entry of the Red Army into Czechoslovak territory in 1945, Red Army authorities began to arrest and deport Czechoslovak citizens to labor camps in the Soviet Union. The regions most affected were Eastern and South Slovakia and Prague. The Czechoslovak authorities repeatedly requested a halt to the deportations and that the deported Czechoslovaks be returned immediately. It took a long time before these protests generated any response. Czechoslovak Diplomacy and the Gulag focuses on the diplomatic and political aspects of the deportations. The author explains the steps taken by the Czechoslovak Government in the repatriation agenda from 1945 to 1953 and reconstructs the negotiations with the Soviets. The research tries to answer the question of why and how the Russians deported the civilian population from Czechoslovakia which was their allied country already during the war. Key words: 1. World War, 1939–1945—Deportations from Czechoslovakia. 2. Forced labor—Soviet Union—History. 3. Labor camps—Soviet Union—History. 4. Czechs—Soviet Union—History. 5. Slovaks—Soviet Union—History. 6. Czechoslovakia—Foreign relations—Soviet Union. 7. Soviet Union—Foreign relations—Czechoslovakia. 8. Czechoslovakia—Foreign relations—1945–1992. 9. Repatriation—Czechoslovakia—History.

Popis diplomatických jednání doplňuje líčení otřesných příběhů jednotlivých vězňů. Shrnutí vývoje spíše symbolického diplomatického úsilí čs. státu v letech 1945-1953 o návrat čs. občanů, kteří byli násilně deportováni do SSSR. Přílohu tvoří seznam 7422 násilím odvlečených osob. Jednalo se zejména o násilné deportace bývalých ruských a ukrajinských emigrantů a čs. občanů ruského původu. -- Publikace přibližuje průběh československého diplomatického úsilí o repatriaci československých občanů zavlečených do táborů nucených prací v Sovětském svazu.

I. díl – 2. svazek, Priority, diplomatická praxe a politický kontext. Druhý svazek studie o diplomatických vztazích. Po popisu struktury a fungování amerického Department of State a U. S. Foreign Service na jedné straně a československého ministerstva zahraničních věcí na straně druhé, kterými se zabývala autorka v prvním svazku, pokračuje analýzou diplomatických jednání o významných mezistátních dohodách. Dále se zabývá činností československých konzulátů v USA a jejich spoluprací s našimi krajany. Významnou částí publikace je podrobný přehled československé zpravodajské činnosti v USA a americké zpravodajské činnosti v Československu.

Kniha zpřístupňuje život, práci a myšlení Františka Uhlíře (1900–1980), předního politika Československé strany národně socialistické, místopředsedy exilové Státní rady za druhé světové války, v kanadském exilu po únoru 1948 pak profesora sociologie, kněze anglikánské církve a zakladatele misie pro křesťanské vzdělávání dospělých Temple Pastures u Ottawy. Čtenáři se do rukou dostává komentovaná edice dosud neznámých Uhlířových deníků a pamětí z doby druhé světové války a vydání překladu jeho pamětí publikovaných anglicky v Kanadě. Jak druhoválečné paměti a deníky, tak kanadské paměti doplňují odborné studie z per editorů.

Obsáhlá historická studie analyzuje činnost exilové informační agentury Free Czechoslovakia information Service, kterou založil a vedl v Londýně v letech 1948-1985 český promasarykovský emigrant Josef Josten. Postoje britského Foreign Office a parlamentu a opatření čs. ministerstva zahraničí, ministerstva vnitra a ÚV KSČ tvoří pozadí aktivit FCI, zaměřených na boj proti komunismu, a to nejen v Československu a sovětském bloku, ale i po celém světě.

Z obsahu např. studie činnosti amerických konzulátů v Praze v letech 1869-1914, popis politické činnosti T.G. Masaryka v USA v r. 1918, navazování diplomatických vztahů a diplomatické návštěvy, seznámíme se se vzájemnými vztahy a i s personálním obsazením.