Pavel Machotka Boeken

The book explores the connection between artistic expression and personality by analyzing the artwork of a diverse group of students. Through detailed observation and clinical interviews, the author identifies seven distinct image types that correlate with the participants' inner lives, including their interpersonal relationships, desires, and fears. The findings reveal how different styles—ranging from fluid boldness to inhibited formality—serve as reflections of each individual's emotional landscape, illustrating the complex interplay between art and personal experience.

This book is the first to understand a painter's style as an expression of a style of perceiving. Machotka establishes that the way a painter sees the world and thinks about it sets up the range of styles within which he can choose to work. Of course, a painter also works within his historical setting, and Machotka sets the two lives in the context of the revolution in landscape painting launched by the Society of Six in the 1920s and the Bay Area Figurative painting in the 1950s. While doing this, he also presents a biography of each artist which is as sympathetic as it is closely observed.

Study of the famous impressionist's landscape paintings.

Kniha předního, celosvětově uznávaného cézannovského badatele Pavla Machotky staví tvorbu Paula Cézanna do nového světla. Slavný umělec je často hodnocen pouze z hlediska významu, který sehrál v dějinách malířství – jako předchůdce kubistů a otec moderního umění. Zřídka bývá představován jako malíř, jenž tvořil v dané době, na určitém místě a s vlastními záměry. Pavel Machotka považuje Cézanna nejen za tvůrce plně se věnujícího své práci, ale i za člověka, který o ní intenzivně a analyticky uvažoval. Dohledal a vyfotografoval desítky míst, kde Cézanne maloval. Analyzuje jeho tvůrčí proces, to, jak se krajina v malbě proměňuje. Dochází k poznání, že se dokonale spoléhal na vlastní vidění, na jehož základě dokázal vystavět přesně vykonstruovaný a zároveň citlivý obraz skutečnosti. Jeho obrazy tak na jedné straně zachycují, co skutečně viděl, na druhé straně to jsou svébytné kompozice s takřka hudební dynamikou. Každé dílo je tedy originální reakcí, které vzniká v závislosti na požadavcích konkrétního motivu.

Vědec, výzkumník, teoretik umění a malíř Pavel Machotka (1936), pražský rodák žijící však od roku 1948 trvale v zahraničí, absolvent Harvardské univerzity a profesor psychologie a umění na Kalifornské univerzitě v Santa Cruz, od roku 2000 pobývající v italské Umbrii, se zvláště od osmdesátých let sám intenzivně zabýval malbou. V posledním čtvrtstoletí proběhla řada jeho samostatných výstav, a to především v Kalifornii, České republice a Itálii. Jako teoretik získal světový věhlas mnoha knihami, především cézannovskými tituly Cézanne, Landscape into Art (Cézanne, Krajina přetvořená do umění; 1996) a Cézanne, The Eye and the Mind (Cézanne, Oko a mysl; 2008). Machotkovy krajiny a akty ze dvou nejnovějších tvůrčích etap - „kalifornské“ (1986-1998) a „italské“ (2007-2010), které nezapřou vliv jeho celoživotní profesní i malířské lásky, přináší v průřezu jeho první česká obrazová celobarevná publikace.

O Květnovém povstání 1945 byla již publikována řada historických prací i memoárových svědectví. Zvláštní místo mezi nimi má vzpomínkový soubor Pražské povstání 1945, vydaný roku 1965 Radou svobodného Československa ve Washingtonu v redakci profesora Otakara Machotky a obsahující několik cenných svědectví významných aktérů povstání, kteří po únoru 1948 odešli do exilu: místopředsedů České národní rady profesora Otakara Machotky a dr. Josefa Kotrlého, plukovníka Oskara Pejši, docenta Vladimíra Krajiny a dr. Františka Schwarzenberga. O půlstoletí později, v roce sedmdesátého výročí květnových událostí roku 1945, vychází v Praze rozšířená reedice tohoto sborníku, připravená profesorem Pavlem Machotkou a dr. Josefem Tomešem a doplněná o memoárová ohlédnutí předsedy České národní rady profesora Alberta Pražáka a jejího prvního místopředsedy Josefa Smrkovského. Bez ohledu na rozdílnost politických orientací a snah svých autorů se všechny vzpomínky shodují v závěru, že povstání napsalo heroickou kapitolu v dějinách Prahy a že prokázalo odhodlání českého národa bojovat za svou svobodu.