Pavel Mücke Volgorde van de boeken

Doprovodná publikace ke stejnojmenné výstavě, kterou uspořádal Národní archiv a Muzeum Prahy.

Kniha se zabývá dosud spíše opomíjenou problematikou služebních cest do zahraničí v éře lidově demokratického a posléze socialistického Československa a přibližuje ji jak z hlediska zkušeností jednotlivců, tak z perspektivy kolektivních aktérů – státu, komunistické strany a dalších institucionálních hráčů. Kromě vhledu do širších politických, legislativních i administrativních souvislostí služebních výjezdů obsahuje tematické studie věnované jednotlivým skupinám zaměstnanců a zaměstnankyň, kteří ve sledovaném období do zahraničí cestovali, případně zde dlouhodobě působili. Studie zachycují výjezdy do zahraničí ve sférách dopravy, zahraničního obchodu, kultury, sportu i cesty zástupců armády či představitelů československých politických elit. Jsou doplněny konkrétními zkušenostmi mužů a žen, kteří v minulosti do zahraničí „za účelem služebním“ cestovali, v podobě editovaných rozhovorů. Nedílnou součástí publikace jsou dobové fotografie.

Kolektivní monografie Turistická odysea představuje zásadní posun v bádání o různých formách a podobách cestovního ruchu v předlistopadovém Československu. Vedle základních tendencí celostátní i regionální politiky na tomto poli představuje v jednotlivých studiích nejrůznější aspekty dobových fenoménů, jako byly odborové či podnikové rekreace, turistická hnutí, lázeňská léčebná péče nebo chatařství a chalupářství i cizinecký cestovní ruch (včetně zájezdů z opačné strany železné opony). Výborně pramenně podložená kniha, opírající se rovněž o rozhovory s pamětníky a doprovázená dobovými fotografiemi, zalidňuje pomyslnou krajinu soudobých dějin konkrétními aktéry a jejich příběhy.

Kolektivní monografie "Turistická odysea" představuje zásadní posun v bádání o různých formách a podobách cestovního ruchu v předlistopadovém Československu. Vedle základních tendencí celostátní i regionální politiky na tomto poli představuje v jednotlivých studiích nejrůznější aspekty dobových fenoménů, jako byly odborové či podnikové rekreace, turistická hnutí, lázeňská léčebná péče nebo chatařství a chalupářství i cizinecký cestovní ruch (včetně zájezdů z opačné strany železné opony). Výborně pramenně podložená kniha, opírající se rovněž o rozhovory s pamětníky a doprovázená dobovými fotografiemi, zalidňuje pomyslnou krajinu soudobých dějin konkrétními aktéry a jejich příběhy.

This book investigates how values such as freedom, work, family, free time, and politics changed in Czech society in the two decades before and after the November 1989 Velvet Revolution. Miroslav Vanek and Pavel Mücke use public opinion polls as well as 300 interviews with Czech citizens to create a multi-layered view of Czech history before 1989 and during the subsequent period of democratic transformation.

Tato kniha představuje pestrou paletu shromážděných a pečlivě utříděných příspěvků na téma orální historie a je příkladem konstruktivně vedeného a seriózního dialogu mezi obory, generacemi, zástupci regionů, politickými, sociálními a kulturními entitami, či obecně, mezi „minulostí“ a „přítomností“. Samotná publikace má dvě vodící linky. Směrem „navenek“, tzn. pro čtenáře a čtenářky toužící po základní informaci o dění v oboru jejímž je cílem podat „dílčí zprávu“ o stavu disciplíny (či badatelského pole) prostřednictvím příkladových studií či esejistických zamyšlení, strukturovaných podle čtyř tématických okruhů, které jsou pro současné orálněhistorické bádání typické. Směrem „dovnitř“, tj. pro již zainteresované aktéry a aktérky orálněhistorického dění, je hlavním cílem v textu prezentovat příspěvky svých výzkumů. Společným jmenovatelem všech příspěvků je skutečnost, že tvůrci jednotlivých zamyšlení jsou schopni reflektovat avizované vyrovnávání se s badatelskou teorií a praxí, ať již v užším pojetí s oblastí orální historie, tak v záběru širším s osobními svědectvími a lidskou zkušeností obecně.

Dějiny druhé světové války patří k nejvíce zpracovávaným a stále velmi aktuálním tématům soudobé historiografie. Kniha Pavla Mückeho se snaží přiblížit problematiku tzv. „míst paměti“ (hmotných i symbolických památek, na nichž je zakládána identita národního společenství), každodenního života a vnitřního světa vojáků (a pozdějších veteránů) československých jednotek působících na všech frontách nejkrvavějšího konfliktu dosavadních dějin. Charakterizuje nejvýznačnější „místa paměti“ zkoumáním jejich postojů k velkým událostem (Mnichov 1938, březen 1939), vnímání významů vlasti a domova a vnitřních vztahů v rámci bojových kolektivů i postojů k dalším klíčovým aktérům mimo vlastní bojové jednotky.

Podtitul: Svět vojáků československého zahraničního odboje. Dějiny druhé světové války patří k nejvíce zpracovávaným a stále velmi aktuálním tématům soudobé historiografie. Kniha Pavla Mückeho se snaží přiblížit problematiku tzv. „míst paměti“ (hmotných i symbolických památek, na nichž je zakládána identita národního společenství), každodenního života a vnitřního světa vojáků (a pozdějších veteránů) československých jednotek působících na všech frontách nejkrvavějšího konfliktu dosavadních dějin. Charakterizuje nejvýznačnější „místa paměti“ zkoumáním jejich postojů k velkým událostem (Mnichov 1938, březen 1939), vnímání významů vlasti a domova a vnitřních vztahů v rámci bojových kolektivů i postojů k dalším klíčovým aktérům mimo vlastní bojové jednotky. Tato kniha byla vydána s podporou programu FHS UK v Praze "P20 sociální, kulturní a historická antropologie". Na vznik této publikace byla poskytnuta Institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (MŠMT-2013). První vydání.

Předmětem této metodologicky laděné práce je rámcové nastínění cest analýzy a interpretace jednoho ze segmentů paměti druhé světové války v českých zemích (potažmo v někdejším Československu), vzpomínkových prací vojáků druhého zahraničního odboje, jakožto specifické formy zachycení a ztvárnění životních příběhů. Jejich společným jmenovatelem je fakt, že (spolu)autory těchto forem zachycení životních příběhů byly v drtivé většině osoby, které v období druhé světové války alespoň na nějaký čas (jako dobrovolníci či odvedenci) sloužili v čs. armádě v exilu (na území Polska, Francie, Velké Británie či Sovětského svazu). V metodologické rovině dílo vychází z uzpůsobených konceptů pamětních studií (především pak díla M. Halbwachse). Pod pojmem vzpomínkové práce jsou zahrnuty a v jednotlivých kapitolách jsou následně z historiografického pohledu podrobeny analýze především deníky, psané vzpomínky a memoáry ve vydané či rukopisné podobě, ale také díla krásné literatury (poezie i prózy), výstupy v médiích, vzpomínání pamětníků a také orálně historické rozhovory.