Iva Tereza Grosskopfová Boeken

Obyvatelé Moravské Nové Vsi prožili totéž – strach, překvapení, úzkost. Ale také poznali sílu komunity, obrovskou pomoc dobrovolníků a sousedskou pospolitost. „Tornádo vzalo ve vsi ploty, ale zbořilo i ploty v našich hlavách,“ líčí jedna ze zpovídaných žen v knize, když vzpomíná nasousedskou výpomoc mezi ruinami. Název knihy … a pak bylo ticho odkazuje k momentu, kterého si všimla většina těch, kteří v knize promlouvají: po ohlušujícím rachotu, ve kterém vítr zvedal střechy a strhával stromy, přišel moment ticha, v němž všichni vycházeli ven, mezi trosky, ptáci mlčeli a lidé se v němém úžasu ptali, co bude dál. Hlavně o tom, co bylo dál a kde se ve zničené obci vzala naděje a touha udělat z Moravské zase Novou, je tahle kniha. Vzdává hold všem dárcům, dobrovolníkům a místním. Příběhy místního faráře, rodiny hospodských, klavíristky, sadaře či majitelů pizzerie sepsali přední čeští novináři a novinářky, portréty obyvatel nafotila Jana Plavec.

Juanova cesta je jen jedna z mnohých možností, jak prožít život. Nabídne Ti chvíli k zastavení. Můžeš si uvědomit, že i Ty máš více tváří a je jen na Tobě, aby ses v nich neztratil, ale našel. Každý z nás může být tím, kým chce. Ne Juanem Braunem, ale sám sebou. Život ovlivňuje spousta věcí: místo, kde se narodíme, matka a otec, kteří nás vychovávají a citlivě vnímají naši osobnost, nebo nám ubližují, školy, karma (příčiny a následky všech našich činů), vůle bohů, štěstí, risk a hodně práce.