Štěpánka Bieleszová Volgorde van de boeken

Michal Kalhous (*1967) v současné době působí na Katedře fotografie Ostravské univerzity. Fotografii studoval ve fotografické speciálce u Mileny Valuškové na Základní umělecké škole M. Stibora v Olomouci. S Olomoucí jsou spjata i jeho vysokoškolská studia a působení na lokální výtvarné scéně od 90. let minulého století. S jeho tvorbou je, v souvislosti s nástupem postmoderny, také spojován pojem nefotografie. K nejvýznamnějším domácím představitelům tohoto směru patří, vedle tvůrčí dvojice Lukáš Jasanský – Martin Polák právě i Michal Kalhous.

Karel Kašpařík (1899–1968), výrazná osobnost české meziválečné fotografie třicátých let 20. století. Kašpařík, mj. člen Českého klubu fotografů amatérů v Olomouci se ve své tvorbě zaměřoval na sociální dokumentární fotografii, experimentální a avantgardní fotografii. Kniha v textové a obrazové části čerpá z bohatého archivního fondu autora, uloženého ve fotografické sbírce v Muzeu umění Olomouc.

Publikace přibližuje sto padesáti snímky sugestivní fotografickou tvorbou českého umělce. Angl., rus., něm. a franc. souhrn. Životopisná data a seznam výstav a publ. M. Stibora.

Petr Zatloukal (*1956 ), dlouholetý vedoucí fotografického ateliéru na PdF UP v Olomouc, absolvent fotografické speciálky, kterou na Lidové škole umění v Olomouci vedl fotograf Miloslav Stibor (1927–2011), a Institutu výtvarné fotografie Svazu českých fotografů v Praze. Jeho tvorbu výrazně ovlivnilo setkání s divadelním fotografem Jaroslavem Krejčím (1929–2006), který ve fotografické tvorbě prosazoval osobitost, vlastní přístup, tajemství. Mírná dekadence a surreálný nádech, to jsou typické znaky dosud nepublikovaných fotografií Petra Zatloukala z 80. a 90. let minulého století.

Česko-anglický katalog Pavla Formana k výstavě představuje jeho malířskou tvorbu z let 2004–2018. Ostravské publikum má jedinečnou příležitost seznámit se s téměř čtyřiceti plátny, která reflektují Formanovu kariéru při příležitosti jeho 40. narozenin. Tvorba z let 2004–2008 se vyznačuje kompaktní kresebnou linií a přímou sdělností, zahrnující široký motivický rejstřík, od ikonických figur globálního šoubyznysu po postavy z českého a světového politického kontextu. V letech 2009–2012 Forman pracuje s vizuální matérií, která se neprezentuje jako ušlechtilá, ale spíše jako experimentální. Jeho kolaborativní projekty, jako Stencloform, 2017, a další, ukazují jeho schopnost reinterpretovat a remixovat existující díla, včetně rodinného archivu. V letech 2012–2018 se jeho „komiksoví“ hrdinové transformují do bizarních bytostí, které se snaží uhodnout ontologické hádanky. V posledních pěti letech se vedle sebe objevují postavy, které reflektují proměny času a identity. Formanova díla tak vytvářejí komplexní prostorovou koláž, která spojuje osobní a kolektivní narativy. (kurátor Tomáš Koudela)

Reflexe archetypů a rituálů v českém akčním a koncepčním umění

Skripturální kresby umělkyně Dagmar Havlíčkové doplněné texty Štěpánky Bieleszové. Dagmar Havlíčková (1961) je absolventkou SUPŠ v Brně, kde vystudovala obor grafika u Ivana a Dalibora Chatrných. Žije a pracuje v Olomouci, účastnila se kolektivních i samostatných výstav v České republice i v zahraničí. Její výtvarný projev se nesoustřeďuje pouze na práci s textilním materiálem, je také autorkou rozsáhlého souboru volné kresby, většinou monochromně zpracované tuží, s důrazem na prolínání dvou struktur nebo na zachycení pocitového prožitku spojeného s křesťanstvím. Přiznat se k základní životní potřebě krásy může být očistné. Není to náhražka nebo nadstavba reálného života. Důkladné zkoumání skutečnosti až k rentgenovému záznamu odkrývá protimluv zdánlivosti vnějších tvarů a jejich niterného uspořádání.