Lucie Rybová Boeken

Jak přilákat zvířata a hmyz do své zahrady. Přírodní zahrada přátelská ke zvířatům přináší řadu výhod: je útočištěm pro ohrožené druhy, biotopem pro zahradní užitečný hmyz, podporuje biodiverzitu, a navíc můžete živočichy pozorovat zblízka. V této knize se dozvíte, jak si zařídit zahradu tak, aby na ni rádi zavítali ptáci, hmyz, ježci, netopýři, ale i obojživelníci a plazi: bude plná dřevin a květin poskytujících dostatek potravy, protkaná miniaturními jezírky jako místy k pití a koupání, přirozenými zimovišti, ochrannými zónami a hnízdními pomůckami. Čeká vás přehled nektarodárných rostlin, vhodných příbytků pro ptáky, ježky i včelky samotářky a také souhrn živočichů a obratlovců, kteří vaši zahradu budou milovat. Šťastně se na své zahradě můžete cítit vy... i zvířata!

Kniha Lucie Rybové zavádí malé čtenáře na břeh moře, kde se objevuje záhadný dinosaurus, který si říká Burák. Setkává se s Emou, která je tam na dovolené a každou kapitolu spolu objasňují záhady druhohor a vyvrací dlouholeté omyly vědců. Ema s úžasem poznává úplně první primáty, kteří připomínají větší myš a také zjišťuje, jak vlastně plynul čas země. Burák jí vypráví o dětech objevitelích. Jenže to nejdůležitější říct nemůže – kdo je on sám. Na to musí přijít zvídavá hrdinka této knihy a s ní každý čtenář sám. Jako nápovědu nechává Emě každou kapitolu několik dílků skládačky. Do knihy můžete nahlédnout ZDE. Čtenáři dostávají dílky skládačky také, ke každé kapitole zabalené v malé obálce a přelepené Burákovo pečetí. Teprve až rozbalí 24 obálek a složí je do sebe, uvidí pravou podobu záhadného dinosaura, jeho vědeckou rekonstrukci. Tato kniha je fikcí jen napůl. Zavádí čtenáře do světa druhohor a v příbězích jim ukazuje fakta, která chce každý malý nadšenec do dinosaurů znát. Skutečný je i Burák. Jeho kost objevil v roce 2003 lékař a amatérský paleontolog Michal Moučka a v roce 2017 jej popsal a pojmenoval jako unikátní druh, který zatím nebyl nalezen nikde na světě paleontolog Daniel Madzia. Oba v této knize také vystupují.

Zrzavá srst, jantarové oči, ladná postava – kdo jednou lišku potká, jen tak na ni nezapomene. Liška však není známá jen pro svou krásu, ale také jako mazaná, lstivá a zvědavá. Vyskytuje se od polárního kruhu až po sever Afriky a stále častěji kolonizuje města napříč Evropou.Bioložka Sophia Kimmig se pravidelně vydává po jejích stopách a snaží se zjistit, jak tyto městské lišky fungují.Ve své knize, která se stala v Německu velmi populární, bere čtenáře na noční průzkumné výpravy, s humorem sobě vlastním ho seznamuje s úskalími terénního výzkumu a také poskytuje vzrušující vhled do skrytého života našich divokých zrzavých sousedů. Publikace přináší také zajímavá fakta o liškách, ale i dalších divokých urbanizujících tvorech, je doplněna mnoha fotografiemi, ale i vlastními autorčinými kresbami.

Divoké byliny přinášejí do našeho života zdraví. Nic nestojí, rostou přímo před domovními dveřmi a takřka po celý rok jsou k mání čerstvé. Ještě pohodlnější je ale vypěstovat si „své“ léčivé byliny v truhlíku za oknem nebo na zahradě. Tyhle skromné a užitečné rostliny jsou vesměs nenáročné a vytrvalé, a dodržíte-li při jejich pěstování pár zásad, odmění vaši duši svou krásou a tělo blahodárnými účinky. V knize najdete 25 nejběžnějších druhů divokých léčivých bylin a způsoby, jak je pěstovat v bezprostřední blízkosti obydlí. Zjistíte, kdy a jak je sklízet, a naučíte se z nich připravit přes devadesát chutných a vyzkoušených receptů.

Svobodní a sobě rovní je mozaikou osobních příběhů a lidskoprávních aktivit, které se skrývají za činností Českého helsinského výboru od jeho založení na sklonku 80. let 20. století. Představuje širokou paletu zápasů o lidskou důstojnost na sklonku komunistické éry i během demokratických desetiletí. Formou vzpomínek či rozhovorů přibližuje zakladatelské osobnosti i ty, kdo v uplynulých desetiletích otevírali další lidskoprávní témata: Jiřího Hájka, Václava Malého, Petra Uhla, Annu Šabatovou, Ivana Štampacha, Václava Pavlíčka, Táňu Fischerovou, Lucii Rybovou a další. Studie R. Vévody přibližuje zevrubně dobu „tání“ i úskalí Helsinské konference. Materiály z posledních 30 let odrážejí, jak Český helsinský výbor sledoval stav dodržování lidských práv a svobod v ČR. M. Vymětal vybral nejdůležitější stanoviska a podněty, týkající se konkrétních případů občanství po rozdělení ČSR, projevů rasismu, uprchlické tématiky aj. L. Rybová zevrubně přibližuje aktuální témata, jimž je třeba se věnovat (práva dětí, seniorů, žen, osob se zdravotním postižením, ve výkonu trestu a vazby, s duševní poruchou, menšin).