Výstavní projekt představí život ve městě v období 17. a především 18. století, který se odehrával na pozadí politických, hospodářských a kulturních událostí. Zachytí obyvatele Brna ve dnech všedních i svátečních, jejichž prožívání je spojeno s rodinnými, společenskými a náboženskými projevy. Připomene významné osobnosti, které svojí činností přispěly k hospodářskému a kulturnímu dění ve městě.
V roce 1746 vznikl v dílně dvorního malíře císařovny Marie Terezie Michelangela Unterbergera obraz s alegorií Triumfu obnovujícího se Dne nad Nocí. Znázornění vlády dne a světla nad nocí a temnotou představovalo v očích objednavatele díla, olomouckého knížete-biskupa Ferdinanda Julia hraběte z Troyeru, téma umožňující vyjádřit obecné a abstraktní principy, z nichž vycházela jeho legitimita a moc. Tak jako ráno přichází po temné noci, tak se i po smrti jeho předchůdce obnovuje v osobě nastupujícího knížete-biskupa násilně přerušená posloupnost a kontinuita jeho úřadu. Kniha ukazuje na příkladu jedné významné společenské vrstvy barokní doby, že umění nebylo a není pouze předmětem estetického vnímání, ale také prostředkem utváření společnosti, její historické paměti, společných kulturních hodnot či politických idejí, a že podněcovalo v divácích škálu reakcí, očekávání a interpretací. Autor provází čtenáře šlechtickými paláci a rezidencemi a ukazuje, jaké společenské rituály a ceremoniály se v nich v baroku odehrávaly a jakou roli přitom hrálo jejich umělecké vybavení a výzdoba. V neposlední řadě se také zamýšlí nad dobovými způsoby vnímání obrazů v sakrálním i profánním prostoru, jakož i nad proměnami pohledu na umění a jeho oceňování v době, kdy namísto stále se obnovujícího dne barokní éry začíná oblaka a stíny prozařovat světlo osvícenství.
Katalog k výstavě z cyklu Moravské zemské knihovny Oči Brna z 1. prosince 2017 - 31. ledna 2018.
Hřbitovní areál, nacházející se v severovýchodní části obce Střílky, má v českém prostředí jistou proslulost. Patří mezi významné barokní památky – architektura a sochařská výzdoba hřbitova pocházejí z třicátých a čtyřicátých let 18. století – zároveň však platí, že dnešní podoba výzdoby tohoto místa představuje jen torzo původně zamýšleného celku. O hřbitově ve Střílkách byla napsána řada odborných textů, scházelo však ucelené pojednání, jež by hřbitov uchopilo z více úhlů pohledu a z pozic umělecko- i kulturněhistorických. Záměrem publikace je do jisté míry navázat na objevné a v mnoha ohledech doposud nepřekonané texty zesnulého profesora Miloše Stehlíka, který věnoval tomuto místu velkou část své profesní kariéry. První část publikace nabízí uměleckohistorický, stylově-interpretační způsob uchopení tématu, a to prostřednictvím nepublikované Stehlíkovy studie z padesátých let, upravené a doplněné jím samým o poznámky k architektonickému dílu Ignáce Josefa Cyraniho a k tvorbě sochaře Bohumíra Fritsche. Druhá, rozsáhlejší část knihy představuje další variantu možného zpracování látky, konkrétně z pohledu historie umění a kulturní historie.
anebo Co si koupit k jídlu a pití : nejnovější pohledy na zdravou výživu.. Kniha provází čtenáře světem výživy. Popisuje základní složky a komponenty stravy, které se označují jako živiny a vysvětluje jak fungují.
Kniha nabízí široké možnosti uvažování o barokním umění vázaném tematicky na problematiku očistce. Je založena na rozboru asi 70 objektů (oltářních i samostatných obrazů, soch a kaplí) pocházejících z území Čech, Moravy a Slezska mezi lety 1640–1800. Text se opírá také o dobovou literaturu, která umožňuje podívat se na dané umění z poněkud jiných úhlů pohledu, než jaké jsou typické pro klasické ikonografické studie. Autorům šlo v první řadě o imaginaci, tedy o to, jak barokní lidé vnímali ona umělecká díla v kontextu tehdejší zbožnosti, technik meditace, ale třeba i postojů k obrazům či teorie optiky. Cílem bylo zjistit, co se skrývá „za obrazy“ neboli jakou povahu mají „obrazy v mysli“ diváků. V souhrnu jde o důsledně mezioborové pojednání doposud prakticky nezpracované problematiky.
Kniha Pavla Suchánka přivádí čtenáře do starobylého premonstrátského kláštera Klášterní Hradisko u Olomouce a jeho uměnímilovných opatů. Autor se nezaměřuje na běžné uměleckohistorické zpracování historie kláštera, ale věnuje se specifickému výtvarnému médiu – sochám. Na příkladech několika sochařských souborů, které vznikly v dvacátých a třicátých letech 18. století, autor přibližuje důvody a okolnosti jejich vzniku. Studie ukazuje, že sochy byly pro premonstráty, zejména jejich opaty, zajímavým médiem s řadou symbolických i praktických funkcí. V raném novověku byly vnímány jako prostředky vizuální reprezentace, vyjadřující postavení objednavatele ve společnosti. Velkorysý mecenát hradiských premonstrátů a opatů dokládá jejich prominentní postavení v moravské barokní společnosti a jejich snahu o symbolické vyjádření duchovních, společenských, hospodářských a politických ambicí. Tento pohled umožňuje dnešním obdivovatelům starého umění lépe pochopit, jak byly tyto památky v minulosti ceněny, ještě před vznikem moderního konceptu „umění“.
Monografická publikace další významné osobnosti olomouckého barokního nebe, Josefa Ignáce Sadlera. Publikace byla vydána k příležitosti stejnojmenné výstavy v Arcidiecézním muzeu Olomouc. V jejím nitru naleznete kapitoly od předních historiků umění. Mezi úchvatnou krásou barokních mistrovských kusů se ztratí chvíle každodennosti a dýchne na Vás duch barokní éry, kdy nebe bylo člověku blíže, než je tomu dnes.
