Maurice Merleau Ponty Boeken

Challenging and rewarding in equal measure, Phenomenology of Perception is Merleau-Ponty's most famous work. Impressive in both scope and imagination, it uses the example of perception to return the body to the forefront of philosophy for the first time since Plato. Drawing on case studies such as brain-damaged patients from the First World War, Merleau-Ponty brilliantly shows how the body plays a crucial role not only in perception but in speech, sexuality and our relation to others.

Maurice Merleau-Ponty is one of the few major phenomenologists to engage extensively with empirical research in the sciences, and the only one to examine child psychology with rigor and in such depth. His writings have recently become increasingly influential, as the findings of psychology and cognitive science inform and are informed by phenomenological inquiry. Merleau-Ponty’s Sorbonne lectures of 1949 to 1952 are a broad investigation into child psychology, psychoanalysis, pedagogy, phenomenology, sociology, and anthropology. They argue that the subject of child psychology is critical for any philosophical attempt to understand individual and intersubjective existence. Talia Welsh’s new translation provides Merleau-Ponty’s complete lectures on the seminal engagement of phenomenology and psychology.

'In simple prose Merleau-Ponty touches on his principle themes. He speaks about the body and the world, the coexistence of space and things, the unfortunate optimism of science – and also the insidious stickiness of honey, and the mystery of anger.' - James Elkins Maurice Merleau-Ponty was one of the most important thinkers of the post-war era. Central to his thought was the idea that human understanding comes from our bodily experience of the world that we perceive: a deceptively simple argument, perhaps, but one that he felt had to be made in the wake of attacks from contemporary science and the philosophy of Descartes on the reliability of human perception. From this starting point, Merleau-Ponty presented these seven lectures on The World of Perception to French radio listeners in 1948. Available in a paperback English translation for the first time in the Routledge Classics series to mark the centenary of Merleau-Ponty's birth, this is a dazzling and accessible guide to a whole universe of experience, from the pursuit of scientific knowledge, through the psychic life of animals to the glories of the art of Paul Cézanne.

A vital work of political philosophy by one of the leading French philosophers of the twentieth century, which remains as a provocative contribution to limits on the use of violence. This Routledge Classics edition includes a new Foreword by William McBride.

Bergson is rightly considered the philosopher of duration. Has this theory, however, been sufficiently elucidated? Is there a domain, aside from life itself, to which the characteristics of duration can be meaningfully ascribed? Why, in his thesis from 1907, does Bergson write of a "real" duration? His subsequent work Duration and Simultaneity: With Reference to Einstein's Theory (1922) is the only volume written by Bergson in the period separating Creative Evolution (1907) and The Two Sources of Morality and Religion (1932). Duration and Simultaneity represents a polemical, unique, mature and relatively neglected work, one that allows us however to respond to these questions - provided that we read it as a work of philosophy and metaphysics. This book was awarded the 2020 Polydore de Paepe Prize of the Royal Academy of Science, Letters and Fine Arts of Belgium.

Autor se ve své poslední knize obrací k východiskům svého myšlení – k fenomenologii vnímání a lidské tělesnosti – a ještě radikálněji vyjadřuje svůj úmysl zrušit kartesiánské rozlišení ducha a těla a dospívá k ontologii ”látky světa” jako posledního základu zjevování. Přeložil M. Petříček. ISBN 80-86005-04-1 je chybné, správné ISBN 80-86005-82-8 není v knize uvedeno.

Dva texty k Viditelnému a neviditelnému. Svazek obsahuje dva texty, které se historicky, obsahově i stylisticky úzce váží k autorově posmrtně vydanému rukopisu Viditelné a neviditelné. Jedná o důležitá a jediná souvislá autorova doplnění tohoto nedopsaného projektu, který je považován za významné a aktuální dílo, ale zároveň je pro svůj myšlenkový obsah i fragmentárnost obtížně interpretovatelný. Oba texty řeší metodologickou otázku celého projektu Viditelného a neviditelného: jak se filosoficky tázat v dnešní době, aniž bychom se spokojili s nezřídka redukcionistickými postoji evropské tradice, jako je reflexe na podstatu a hledání faktů. Recepce Merleau-Pontyho prochází v posledních letech velkou proměnou v souvislosti se změnou vydavatelské i čtenářské perspektivy. Proto je překlad je doplněn předmluvou vydavatele-překladatele Jana Haláka.

Východiskem analýz, které Merleau-Ponty podává v této knize, je kritika koncepcí, které chování živých organismů pojímají jako kauzální účinky izolovaných neurofyziologických procesů; najdeme tu tedy např. i kritiku Pavlovovy teorie podmíněných reflexů. Vztah psychického řádu k řádu vitálnímu a vztah duchovna k psychičnu je autorem pojímán jako integrace, díky níž se určitá struktura stává částí struktury jí nadřazené. Vyústěním zkoumání je pak pojetí navazující na základní myšlenky Husserlovy fenomenologie.

Svazek obsahuje dva texty Merleau-Pontyho z konce roku 1951, které měly představit jeho kandidaturu na prestižní Collège de France. Obsahují shrnutí jeho prvních publikací (Struktura chování, Fenomenologie vnímání) a popis projektů, na nichž pracoval (Próza světa) a které plánoval (Viditelné a neviditelné). Hlavním cílem textů je přehled problémů a témat, kterým se chtěl věnovat ve své výuce. Na rozdíl od většiny materiálů po jeho smrti, tyto texty prezentují jeho myšlenkový projekt jako jednotnou strukturu, kde jsou propojena různá, na první pohled nesouvisející témata. Klíčovou otázkou je, jak se tělesně-perceptivní život, popsaný v jeho prvních knihách, proměňuje s kulturními nástroji a řečí, což vede k „zkušenosti pravdy“ a překročení naší situace v poznání. Fenomenologický rozbor vnímání ukazuje, že vnímání není jen základní formou racionálního poznání, a proto se musí proměnit i naše představa o rozumu. Je třeba analyzovat konkrétní postupy, jimiž racionalita uchopuje skutečnost. Materiály z následujících deseti let Merleau-Pontyho působení na Collège ukazují, že se věnoval naplňování a upřesňování tohoto programu.

Přednášky tří významných filozofů - Maurice Merleau-Ponty, Claude Lévi-Strauss, Roland Barthes, na téma sociální antropologie, semiologie a filozofie bytí.