Miloš Hořejš Boeken

Záhy po zřízení Protektorátu Čechy a Morava se české obyvatelstvo stalo cílem rozsáhlé vlny germanizace. Mezi prostředky využívanými ke zdůraznění nacistické dominance nemohla chybět ani nacionálním socialismem preferovaná architektura. Ke germanizačním zákrokům využívali nacisté v protektorátu stávajících státních institucí. V případě architektury a urbanismu se jednalo o organizaci původně založenou s cílem Prahu modernizovat – Plánovací komisi pro hlavní město Prahu a okolí. V jejím čele se postupně vystřídalo několik německých architektů a urbanistů, kteří se Praze snažili vtělit ráz ne nepodobný přestavbám Berlína, Norimberku či Lince. Publikace českého historika Miloše Hořejše představuje první systematické zmapování této pozapomenuté kapitoly našich novodobých dějin.

Automobily a šlechta v českých zemích do roku 1945 Spojení šlechty a automobilu nám okamžitě evokuje největší myslitelný luxus na čtyřech kolech. Co ale skutečně víme o minulosti tohoto vztahu? Studium historické dopravní techniky na šlechtických sídlech je teprve ve svých počátcích. Příležitosti získat informace od přímých pamětníků byly ve většině případů promarněny a naprostá většina autentických šlechtických automobilů kdesi zmizela i se svými řidiči a majiteli. Předkládaná kniha ale dokazuje, že díky archivní dokumentaci lze přesvědčivě rekonstruovat některý z osudů zámeckých šoférů, cestovatelů či závodníků a obohatit obraz každodenní kultury šlechtického sídla o originální a neznámé téma.

Obsáhlá kolektivní monografie shrnuje pohled předních odborníků na historii a činnost významné podnikatelské rodiny Ringhofferů, která spoluvytvářela nejen dějiny Prahy a českých zemí, ale i celé habsburské monarchie. Rod ovlivnil nejen průmysl, ale i politiku, krajinu a umění své doby. Skoro 40 odborných příspěvků je v plné šíři věnováno původu a počátkům podnikání rodiny, výrobě železničních vagonů, pivovarskému podnikání i průnikům rodiny do automobilového průmyslu. Stranou nezůstala rodinná sídla v Praze a vliv smíchovského podniku na urbanismus města, ani sídla a majetek v ringhofferském dominiu Kamenice-Štiřín. Nalezneme zde i kapitoly o ekonomickém dobovém prostředí, konkurenci, sociálním programu pro zaměstnance a politických či vědeckých aktivitách členů rodiny.

Seriál závodů mistrovství světa vozů formule 1 poutá ročně pozornost miliónů fanoušků automobilového sportu. Jejich neméně oblíbeným předchůdcem byly ve dvacátých a třicátých letech 20. století mezinárodní závody kategorie Grand Prix, které se jezdily na několika věhlasných tratích v Evropě. Mezi nimi figurovala i závodní dráha AVUS v Berlíně, trať, která se ve své době stala synonymem závodního motoristického, především automobilového sportu. Dne 22. května roku 1932 hostila i mladého závodníka Jiřího Kristiána Lobkowicze, příslušníka prastarého českého šlechtického rodu. Stala se mu osudnou a smrtí na závodišti skončila jedna slibně se vyvíjející závodnická kariéra. Kniha, kterou držíte v ruce, se snaží přiblížit nejen životní osudy této závodní „celebrity“, ale i podněty, které vedly mladého muže z aristokratického prostředí k účasti v tak krajně nebezpečné sportovní disciplíně. Přiblíženy jsou i životní příběhy jeho blízkých rodinných příslušníků či závodnických souputníků z aristokratických rodin, jejichž osudy byly v lecčems podobné. Odkrývají se nám tak dosud neznámé kapitoly volnočasového života šlechty, osobité sociokulturní skupiny, která sice ztratila v posledních desetiletích 19. století a zejména v prvních desetiletích 20. století mnoho ze své výlučnosti, zůstával jí však i v době první republiky jakýsi nimbus výjimečnosti, který se plně zračí i v pohledu širší veřejnosti na osobu Jiřího Kristiána Lobkowicze.

Colloredové a Mansfeldové patří mezi nejstarší šlechtické rody Evropy. Od 17. století se jejich příběh začíná více vpisovat do dějin českých zemí. K jejich spojení došlo v 70. letech 18. století, od roku 1789 rod používá název Colloredo-Mannsfeldové. Patřil k předním a nejmovitějším aristokratickým rodinám habsburské monarchie. Řada jeho příslušníků se vyznamenala na válečném poli, v diplomacii, politice i církevní oblasti. Kniha představuje rovněž nejdůležitější rodová sídla v ČR i zahraničí

Publikace se zabývá zahraničním obchodem Československé republiky, kdy si přes všechny vnější i vnitřní překážky dokázala exportní značka Made in Czechoslovakia vydobýt své renomé.

Autor se zabývá pozemkovou a osídlovací politikou na území Protektorátu Čechy a Morava, na kterou nahlíží jako na nedílnou součást jednotné nacistické germanizační politiky, uplatňované v širším prostoru Německé říše. Přináší nový pohled na osídlovací politiku a mechanismy jejího fungování na vyšších i nižších stupních v rámci řízení osídlovacího procesu po strukturální a organizační linii, a přispívá tak k dokumentaci a objasnění celkových cílů nacistické okupační moci, jejíž germanizační plány měly mít dalekosáhlé důsledky nejen pro dané teritorium, ale i pro český národ jako takový.