Eyvind Johnson Volgorde van de boeken (chronologisch)

Historický román zpracovává téma honů na čarodějnice v 17. století. Za základ je vzat skutečný proces z francouzského Loudunu v roce 1634, který autor jen nepatrně pozměnil. Líčí richelieuovskou Francii a dobu pronásledování údajných nepřátel církve formou dialogu o nadčasovém problému morálního aspektu lidského jednání. Hrdina příběhu, jezuitský kněz, se pro svůj odpor k dogmatům a konvencím dostává do konfliktu s představiteli církve i světské moci, kteří v inscenovaném procesu s čarodějnicemi vidí vítanou příležitost k jeho likvidaci. Komentátor děje, městský úředník, je protikladem knězovy zásadovosti jako představitel malého člověka, který si dobře uvědomuje, na čí straně je právo, ale na jeho obranu není ochoten cokoliv riskovat.

Historický román z doby Karla Velikého, líčící poslední povstání podrobených Langobardů. Na osudech synů jedné langobardské rodiny se autor s vypravěčským mistrovstvím vyrovnává s problémem způsobu přežití malých národů podrobených velkým impériím a s problémem kolaborace v takové situaci. Otec a synové nenávidí krále, zúčastní se povstání, ale nakonec všichni vstupují do císařských služeb, když je povstání krutě poraženo a všichni potrestáni. Otec a jeden ze synů padnou, druhý syn se vrátí z vězení zlomený a je vděčný za to, že může žít a být tvrdý na jiné. Nejmladší a nejvíce vzdělaný se stane císařským sekretářem a píše svědectví o své době dalším pokolením. Všechny bratry spojuje nenaplněná láska k dceři langobardského vévody.

Enth.: Der Weg nach Glockenreich / Harry Martinson ; aus dem Schwed. übers. von Edzard Schaper. Zeit der Unruhe / Eyvind Johnson ; aus dem Schwed. übers. von Anni Carlsson.

Door op indringende wijze methodes van geestelijke dictatuur te laten zien zoals die in het zeventiende eeuwse Frankrijk werden toegepast, legt Eyvind Johnson (1900 - 1976) - Zweeds auteur die in 1974 de Nobelprijs voor literatuur met zijn landgenoot Harrry Martinson deelde - in zijn roman Dromen van rozen en vuur (1949) mogelijke verbindingen naar de hedendaagse vormen van onderdrukking en machtsterreur. Johnson confronteert de onafhankelijkheid van de superieure geest, in de persoon van de jezuït Urbain Grainier, met de bekrompenheid van het door onderdrukte erotische wensvoorstellingen tot een vernietigend vuur aangewakkerd bijgeloof. Deels in directe schildering, deels gezien met de ogen van de vertegenwoordiger van de tolerantie en gezond verstand, de raadsheer Daniel Drouin, ontvouwt zich de tragedie, waarvoor Johnson gebruik gemaakt heeft van uitgebreid beschikbaar bronnenmateriaal. De aantrekkelijke Grainier voelt weliswaar de roeping tot priester, maar wil zich daardoor niet tot opgave van zijn rechten als persoonlijkheid laten dwingen. Zijn faam als vrouwenverleidster wakkert jaloezie en afgunst aan. Als het ursulinenklooster door demonen wordt geteisterd, duikt telkens weer de naam Grainier op, door een fanatiek biechtvader en duivelbanner aan de monden van de hallucinerende nonnen ontlokt. Grainiers vijanden verzamelen belastend materiaal tegen hem; met tragische onvermijdelijkheid eindigt hij op de brandstapel.

S postavami dvou milenců, jejichž jména se s dobou mění, nás spisovatel provází několika staletími celou Evropou, ze středověkých severoněmeckých nížin až do moderní Itálie. Jména a příběhy hrdinů jsou skutečně převzaty ze starých pramenů. Skvělé dílo o milostné nikdy nenaplněné touze. * Příběh dvou milenců, procházejících pod změněnými jmény Evropou asi od r. 800 až do našich dnů, od středověkých severoněmeckých nížin až do moderní Itálie. Milostný příběh na pohybujícím se historickém pozadí, líčící s mírnou ironií a shovívavostí cestu za poezií, za krásou a láskou. Kniha, o které autor říká, že by neměla být považována za historický román, protože autor (nar. 1900) přistupoval k historickému materiálu s jistou a nutnou volností.

Román předního švédského prozaika. Moderní verze nejslavnější dobrodružné knihy světa – Homérovy Odyssey, v níž autor zachovává prostředí i sled Odysseových osudů, avšak jeho Odysseus je zlidštěný, zpozemštěný a méně závislý na vůli bohů. Těžiště románu je v paralele, jiževokuje Odysseus, který se vrací z války a netouží již být hrdinou, nýbrž obyčejným člověkem. Zde si bere autor příležitost k zamyšlení nad válkou a násilím vůbec. Jeden z vrcholů Johnsonovy tvorby.

"Wolken über Metapont" ist ein Roman, der geschickt verschiedene Zeitebenen miteinander verwebt, sowohl die moderne Zeit als auch das 4. Jahrhundert v. Chr. in Süditalien und während der zehntausend Härtzüge gegen Babylon. Der Schwede Klemens Decorbie reist in den 1950er Jahren zu den Tempelruinen in Metapont, um ein Versprechen an einen französischen Archäologen, Professor Jean-Pierre Lévy, seinen Kameraden in einem deutschen Kriegsgefangenenlager während des Zweiten Weltkriegs, einzulösen. Und um ein Abenteuerbuch zu schreiben. In Lévys Fußstapfen werden dessen Notizen über Themistogenes lebendig. Die Ruinen werden von kämpfenden, zögernden, trinkenden und liebenden Menschen bevölkert, die hier gelebt haben. Und wie Themistogenes haben sie an den zehntausend Härtzügen gegen Babylon teilgenommen. Auch Klemens' eigene Vergangenheit mischt sich in sein Schreiben. Die verschiedenen Personen verweben Zeiten, die Gegenwart und die Vergangenheit. So wird ein Gefühl von Gleichzeitigkeit oder Zeitlosigkeit dargestellt, dass die menschlichen Bedingungen im Großen und Ganzen durch die Jahrhunderte hinweg die gleichen sind. Wir werden geboren und sterben, lieben und hassen, leiden und freuen uns, damals wie heute.

Historisk roman fra Karl den Stores tid om en norditaliensk adelsfamilie.