Martin Čihák Boeken

Tento spis se zaměřuje na skladebné postupy filmových avantgard, přičemž se soustředí výhradně na film, jehož tvůrčí proces se výrazně liší od práce s elektronickým obrazem či digitálními technologiemi. Nejde o souhrnné dějiny, ale o text v žánru odborné poezie. Hlavním přínosem je rozčlenění jednotlivých proudů filmové avantgardy do šesti oborů na základě jejich výrazových prostředků. Kapitoly jsou uspořádány tak, že začínají strukturálním filmem, který se nejvíce vzdaluje narativnosti a asociativnosti, což jsou základní prvky tradiční kinematografie, bez ohledu na geografický původ. Následují absolutní film a čistý film, které byly historicky prvními projevy avantgardy. Dále se text zabývá sklíženým filmem, jenž dává nový význam nalezeným fragmentům, a spontánním filmem, jehož montáž je úzce spjata s natáčením. Nakonec se dostává k avantgardnímu filmu v užším slova smyslu, kde diváci nacházejí odlesky stereotypů dominantní kinematografie, jako je vyprávění příběhu a literární symbolismus. Závěrečná kapitola představuje úvod do teorie filmových avantgard prostřednictvím kinogeometrie.

Tajemné a svůdné, zadumané a zdánlivě zapomenuté hory v srdci Čech, jejichž strážcem je dobrotivý lesní duch Fabián. Brdský hřeben coby protažený lesní ostrov spojuje české vnitrozemí s pohraničními velikány. Kniha RNDr. Martina Čihaře, CSc. je rozdělena do tří přehledných částí. V první části naleznete souhrnné informace o zdejších přírodních zajímavostech, druhá se věnuje vybraným zajímavostem o jednotlivých lokalitách, doplněným orientačními mapami a mnoha fotografiemi, a ve třetí části jsme pro vás připravili zajímavé turistické trasy s praktickými informacemi a mapami, zahrnující i doposud málo prozkoumaný bývalý vojenský prostor.

První syntetizující práce o alternativní kultuře v českých zemích v letech 1945–1989, vedená prof. Josefem Alanem, zkoumá fenomén neoficiální kultury. Dílo vzniklo kombinací odborných studií a zaměřuje se na sociologickou a kulturně-historickou interpretaci. Autoři definují alternativní kulturu jako část kulturní scény, která byla za totality buď vytlačena na okraj společenského dění, nebo se sama vzdala integrace do kontrolovaného „hlavního proudu“. Tato kultura zahrnuje významné oblasti české literatury, výtvarného umění, fotografie, divadla a filmu, které se projevovaly v pololegálních sférách. V hudební oblasti vznikl český underground v sedmdesátých letech a hudební alternativa v osmdesátých letech, jako reakce na kulturní politiku ČSSR. Kniha obsahuje také CD s hudebním výběrem. Obsah zahrnuje témata jako sociologické aspekty alternativní kultury, hodnoty hudby, český postsurrealismus, undergroundové skupiny, hudební scény, nezávislé písemnictví, výtvarné umění, alternativní film, alternativní divadlo a samizdatovou literaturu.

Kniha reflektuje dílo arménského režiséra Artavazda Ašotoviče Pelešjana (*1938), tvůrce teorie tzv. distanční montáže, která představuje zásadní zlom v chápání zákonitostí střihové skladby filmu. Opěrným textem celé knihy je Pelešjanova stať z poloviny sedmdesátých let Distanční montáž neboli teorie distance, zde v nově revidovaném překladu Jana Bernarda. Z tohoto Pelešjanova opusu následně raší osm výhonků v podobě původních textů, napsaných povětšinou nikoli filmovými teoretiky, nýbrž aktivními filmaři (pedagogy a studenty FAMU) na základě jejich zkušenosti s filmy, teoretickými texty i z osobního setkání s Pelešjanem, který na podzim roku 2015 navštívil Prahu.

Sborník věnovaný rakouskému experimentálnímu filmu. Sborník textů jako suplement mezinárodního semináře věnovaného experimentálnímu filmu, který se konal 24. - 26. listopadu 2000 v Banské Štiavnici. Editor Martin Kaňuch.

Publikace K tvarozpytu montážních struktur vznikla v rámci výzkumného projektu "K tvarozpytu montážních struktur I. - povstání tvaru" na katedře střihové skladby FAMU v Praze.