Marcela Suchomelová Boeken

Katalog vydaný k výstavě Verwobene Sphären konané v Oblastní galerii Liberec - Lázně, 11.10.2024-26.1.2025 Němečtí umělci a životní partneři Rosa Loy a Neo Rauch, výrazní představitelé tzv. Nové lipské školy, patří bez nadsázky k nejvýznamnějším evropským umělcům současnosti. Oba studovali na prestižní lipské Hochschule fūr Grafik und Buchkunst, akademii známé svým dlouhodobým zaměřením nejen na knižní kulturu a ilustraci, ale rovněž díky výuce figurální narativní malby s důrazem na dokonalé zvládnutí tradičních malířských a kresebných technik, monumentalitu formy a narativity syžetu. Český a souběžný anglický text.

Kniha "Journal of a Voyage" s podtitulem The Erwin Dubský Collection: Photographs from Japan in the 1870s spadá do žánru Kultura, umění. Autorem je Suchomel Filip, Suchomelová Marcela. Obsahuje 248 stran. Jedná se o počin nakladatelství "Moravská galerie v Brně" z roku 2006. Přejeme příjemné čtení.

Výpravná publikace věnovaná japonskému umění laku 16.-19. století.

Through archival albumen prints and illustrations from magazines and books, this publication looks at nineteenth-century depictions of the life and customs of the people of China. The practice of photography, introduced by visiting foreigners, was quickly taken up by local photographers who established their own thriving studios.

Osm vybraných sond do různých aspektů čínské a také japonské kultury, včetně studie o lidovém umění vycházející z naší domácí zkušenosti, se různým způsobem dotýká obecných problémů tradice a její interpretace, kulturní kontinuity, způsobů poznávání jiného a obohacování sebe sama.

Projekt edičního výboru rukopisných textů autobiografické, vlastní literární i přednáškové povahy architekta Jana E. Kouly (1896–1975). Chronologický písemný projev samotného autora, jeho životopisného vyprávění je velmi citlivou osobní zpovědí sledující a mapující v souvislosti s dobovými reáliemi události od architektova dětství téměř po poslední chvíle života. Ke stěžejní kapitole bude patřit vzpomínka na jeho profesní vrchol jako architekta, publicisty i pedagoga. Ostatní kapitoly pak doplňují informace ze života společenského, převážně prvorepublikového „běsnění funkcionalismu“. Mnohé črty se dotýkají přátel i kolegů Jana E. Kouly. K nejpůsobivějším patří kapitola o Koulově dětství a studijních létech, kde je podána faktografická a místopisná črta o Bubenči, o stavebním ruchu bubenečské vilové čtvrti na počátku 20. století. Zároveň je zajímavá a přínosná srovnávací paralela ve vyprávění autora o soudobé architektuře a o prostředí mezi architekty, či text motivovaný Koulovým celoživotním zájmem o lidové stavitelství.