Pietro Archiati Boeken

Taking a radical departure from the usual comparative study of religion, Pietro Archiati shows that the various religions represent stages in each individual's path of development. In this sense the Great Religions create an absolute unity―not in what they say or teach, but in their contribution to each of us becoming ever more human. Beginning with the Flood of Atlantis, Archiati places the religions in the context of human evolution, taking us through the development of Buddhism, Zarathustrianism, Judaism, Christianity, Islam, and onwards to the future of religion based on spiritual reality. For example, Archiati considers how the founders of the various religions are working today. Are the Buddha, Krishna, Moses and Zarathustra doing and telling us the same things now as they were in the past, even though humanity has undergone considerable changes since?

What we traditionally think of as Christianity is only its cultural form, adopted and developed over the last two thousand years. This represents chiefly human thoughts and dogmas, human institutions, churches, and in other words all that human beings have developed as their response to the Christ event. Rudolf Steiner said of Christianity that it "started as a religion but greater than all religions." Taking this as his basis, the author reaches beyond earthly traditions and cultural expressions of Christianity to its true spiritual essence. His survey takes us from the history of actual "all-too-human" Christianity to the history of actual "Christian" Christianity and its future development through a new scientific approach to the spirit. Archiati's warmth of expression and clarity of thought bring to life ideas and concepts that for so long have been the reserve of dry theology.

A fresh viewpoint regarding reincarnation and karma that allows the reader to think from a new perspective.

Kniha vypráví příběh různých náboženství jako příběh každého člověka. Žádné náboženství není důležitější ani správnější než kterékoliv jiné. Každý člověk má za úkol uvést ve vlastním myšlení a ve vlastním srdci všechna náboženství do souladu - aniž by kterékoli chybělo. Kniha autora P. Archiatiho: Tajemství lásky, kterou vydalo nakladatelství Fabula, se setkala s velkým zájmem a je rozebraná. Chystá se její dotisk. Z obsahu knihy Světová náboženství:: - náboženství jako úsilí člověka o opětovné sjednocení s božstvím - východní náboženství ve vztahu ke křesťanství - mise židovství - přelom věků - mystérium na Golgotě - islám a křesťanství - náboženství budoucnosti.

Die Liebe ist die Fähigkeit, die jeder Mensch hat, sich im Laufe seiner Entwicklung allen und allem zu öffnen, sich für alle und alles zu interessieren. (Aus dem ersten Kapitel) Die Ideale sind der Stoff, aus dem die Liebe gemacht ist, sie gestalten und beleben die Welt, wenn der Mensch sie mit der ganzen Kraft seines Herzens liebt. (Aus dem fünften Kapitel)

Pietro Archiati, autor známé knihy Světová náboženství, kterou také vydalo nakladatelství Fabula, se ve své knize snaží lásku osvětlit ze všech stran a zejména ji vyzvedává z pouhého pocitu do vědomí, jak to odpovídá vývoji v současné době. Ve své knize často přináší překvapivé až šokující závěry. Nevyhýbá se ani tolik diskutovanému tématu sexuality, kterou považuje pro dnešní lidstvo za životně důležitou. Vychází z hluboké znalosti křesťanského esoterního vědomí lidstva a moderní duchovní vědy Rudolfa Steinera. Láska se bytostně dotýká každého člověka. Nedá se naučit, ale může uzrát proměnou bolesti. Vlastně teprve láska dělá člověka člověkem. Tato kniha o ní vypovídá.

Der traditionelle Glaube an das Leben der Toten wird hinterfragt: Wie leben sie, was tun sie und wie interagiert man mit ihnen?

«Freiheit ist die Liebe zu sich selbst. Und Liebe ist die Liebe zur Freiheit des anderen. Schöneres, Tieferes, Gewaltigeres, Menschlicheres, Beseligenderes kann es gar nicht geben. Denn in der Freiheit und in der Liebe ist alles enthalten.» Pietro Archiati (Berlin, 14.3.2008)

«Die heilende Kraft, die Kraft, die am stärksten wirklich heilt, ist die innere Gesinnung der Verehrung und die Ehrfurcht dem Ringen des anderen gegenüber. Dieses Ringen ist nicht dazu da, ihm einfach abgenommen zu werden, sondern dieses Ringen will angegangen werden, es will durchlebt, durchgemacht werden. Durch diese Ehrfurcht vor dem ringenden Menschen wird der gesunde Mensch am meisten erlebt werden. Der ringende Mensch ist der gesunde Mensch.» Pietro Archiati (Badenweiler, 26.10.1996)