Pierre-Emmanuel Dauzat Volgorde van de boeken (chronologisch)

Nadat ze wordt gevangen, ontvoerd en uitgehuwelijkt aan een lid van Boko Haram, is de jonge hoofdpersoon van deze roman onderdeel van een gemeente die wordt geregeerd door niets anders dan bruut geweld. Ze is zelf nog niet eens volwassen, maar wordt gedwongen om voor zichzelf en haar pasgeboren kind op te komen. Te midden van deze chaos en waanzin biedt zich opeens een mogelijkheid tot ontsnappen aan. Deze tocht leidt haar echter naar nieuw gevaar en meer ontberingen, door de bossen en de onvergeeflijke wildernis van noordoostelijk Nigeria, om te eindigen bij een samenleving die weigert de realiteit onder ogen te zien. Hoe kunnen we liefhebben in een wereld die op losse schroeven staat? Hoe moeten we de barbaarse acties van onze vijanden begrijpen en vergiffenis voelen voor misdaden die uit naam van een ideologie worden gepleegd? Meisje is het hartverscheurende portret van een jonge, sterke vrouw die op verbijsterende wijze weet te overleven in een gruwelijke omgeving.

VYTVOŘILI JSME MÝTY, abychom sjednotili náš druh. ZKROTILI JSME PŘÍRODU, abychom získali moc. MĚNÍME ŽIVOT, abychom uskutečnili svoje nejbláznivější sny. ALE ROZUMÍME JEŠTĚ SVÝM VLASTNÍM PROBLÉMŮM? Anebo naše vynálezy odsoudí lidstvo k bezvýznamnosti? Kniha hledá odpovědi na zásadní otázku: CO ZNAMENÁ BÝT ČLOVĚKEM V DNEŠNÍ CHAOTICKÉ DOBĚ? Kniha se zabývá současností a dobou, která bude bezprostředně následovat. V jednadvaceti kapitolách věnovaných jednotlivým závažným problémům zkoumá Harari, co znamená být člověkem ve věku šířícího se chaosu. Jaké důsledky pro člověka bude mít využívání robotů a umělé inteligence? Jak se vypořádáme s životem ve světě zaplavovaném falešnými zprávami? Jakou váhu bude mít národní a náboženské cítění? Čemu bychom měli naučit svoje děti? Harari upozorňuje na zásadní politické, technologické, sociální a existenciální otázky, jež před námi vyvstávají tváří v tvář proudu dezorientujících změn. Pokud chce lidstvo přežít ve světě plném čím dál ostřejších protikladů, musí na tyto otázky odpovědět. Dokážeme si pod přísným pohledem Velkého bratra uchovat svobodu volby? Jaké budou požadavky na trhu práce a jak bychom se na ně měli připravit? Jak se vypořádat s hrozbami terorismu? Proč je politický systém liberální demokracie v krizi?

God is dood, de mens beheerst de aarde. Maar wat gebeurt er als de mens zélf maakbaar wordt? Als we onszelf niet alleen steeds beter kunnen genezen, maar ook kunnen 'verbeteren'? Als Homo sapiens verandert in Homo deus , hoe zal onze toekomst er dan uitzien? In Sapiens beschreef Yuval Noah Harari de geschiedenis van de mensheid. Nu verschijnt het meesterlijke vervolg. Dit is de volgende stap in onze evolutie. Dit is Homo Deus .

WINNER OF THE PULITZER PRIZE What sort of "person" is God? What is his "life story"? Is it possible to approach him not as an object of religious reverence, but as the protagonist of the world's greatest book—as a character who possesses all the depths, contradictions, and abiguities of a Hamlet? This is the task that Jack Miles—a former Jesuit trained in religious studies and Near Eastern languages—accomplishes with such brilliance and originality in God: A Biography. Using the Hebrew Bible as his text, Miles shows us a God who evolves through his relationship with man, the image who in time becomes his rival. Here is the Creator who nearly destroys his chief creation; the bloodthirsty warrior and the protector of the downtrodden; the lawless law-giver; the scourge and the penitent. Profoundly learned, stylishly written, the resulting work illuminates God and man alike and returns us to the Bible with a sense of discovery and wonder.

Les triomphes de la Renaissance italienne sont si éclatants qu'ils ont eu tendance à reléguer dans l'ombre des pans entiers de l'art européen au XVe siècle. Dans cette synthèse sans équivalent, Jan Bialostocki, historien de l'art de renommée mondiale, corrige cette perspective et présente un tableau de toute l'activité artistique dans l'ensemble de l'Europe, de l'Espagne à la Russie, de l'Angleterre à la Bohême. Sans jamais diluer dans de vagues généralisations la personnalité de génies tels que Sluter, Fouquet, Van Eyck ou Schongauer, il caractérise les styles et les nouveaux types iconographiques en les reliant constamment aux bouleversements politiques et religieux de ce siècle qu'on a pu surnommer « l'automne du Moyen Âge ».