Petra Mertová Boeken

Publikace je věnována průmyslovému dědictví spojenému s textilní výrobou v regionu Šumperska a Jesenicka. Zdejší textilní průmysl představoval dominantní složku hospodářského života severní Moravy a severozápadního českého Slezska. Přírodní a klimatické podmínky vytvářely vhodné prostředí především pro pěstování lnu, na které navázalo jeho další zpracování. Na konci 18. století se v regionu začala zpracovávat také bavlna a po roce 1850 se rozšířilo tkaní hedvábných a polohedvábných látek. Ačkoli je dnes textilní výroba až na výjimky minulostí, její dědictví je v Šumperku a Jeseníku, stejně jako v dalších městech a obcích regionu, stále přítomné. Úvodní kapitoly se zabývají historickým vývojem v oblasti převažující lnářské a hedvábnické výroby, přičemž pozornost je soustředěna zejména na období 19. a první poloviny 20. století, tedy na dobu rozmachu průmyslové výroby a největšího stavebního rozvoje zdejších textilních podniků. Na historické pasáže navazuje přehled významných podnikatelů a firem. Výběr zastoupených subjektů se odvíjí především od jejich důležitosti v dějinách zdejší textilní výroby, od význačného postavení v rámci stavebního vývoje nebo od památkových hodnot dochovaných areálů. V samostatné kapitole je stručně představena technologie zpracování lnu, hedvábí a bavlny, jež má čtenáři pomoci udělat si základní představu o tom, jaké procesy v místních přádelnách, tkalcovnách a úpravnách probíhaly. Stěžejní kapitola se věnuje stavebnímu vývoji textilních provozů. Vybrány a blíže představeny jsou ty existující areály, jež jsou významné pro své hodnoty historické, typologické, architektonické nebo technické. Jejich stavební vývoj je mimo archivní plány nebo současné fotografie ilustrován také početnými kresebnými rekonstrukcemi. Závěrečná část knihy je tvořena registry, v nichž jsou evidovány a lokalizovány jednotlivé textilní provozy se zaměřením na ty podniky, ke kterým se podařilo dohledat alespoň základní informace.

Petra Svobodová a Veronika Lukešová zpracovaly rodokmen rodiny Löw-Beerů do formátu letáku, který je doplněn základními údaji o hospodářských a stavebních aktivitách jednotlivých členů rodu

Zuzanka je sedmiletá holčička s bujnou fantazií. Nosí kalhoty s velkými kapsami, protože se do nich vejde plno užitečných věcí, které by se jí mohly hodit třeba kdyby… ztroskotala na rozbouřeném moři jako Robinson! Chtěla by totiž procestovat celý svět jako členka vědecké výpravy zkoumající život zvířat. Ty má moc ráda, a proto od své babičky Jáji dostane kouzelnou encyklopedii, díky které pozná různé země, naučí se zvířecí řeči a dokonce začne trochu čarovat!

Cílem metodiky je vymezení muzejního pohledu na hodnocení významu a prínosu dochovaného průmyslového dědictví v procesu selekce a tezaurace muzejní sbírky. Vydáno ve spolupráci s Technickým muzeem v Brně.

Učebnice má za cíl pomoci studentům s osvojením teoretických a metodologických základů vybraných oborů z tzv. kulturního sektoru. Publikace osvětluje, co to kulturní sektor je, jaký má potenciál, co vše do něj patří, jaké má zákonitosti, čím může obohatit současnou společnost a jaké požadavky jsou kladeny na pracovníky v tomto sektoru.

Hlavním záměrem knihy je představit podobu a rozsah vlnařského podnikání v Brně v období mezi lety 1918 až 1945.