Marie Rivai Boeken

Česká spisovatelka, básnířka a cestovatelka Marie Rival vypráví ve třiceti příbězích o neobvyklém hrdinství, lásce, přátelství a moudrosti lidí a zvířat žijících na věčně zelených ostrovech. I když se některé legendy budou zdát téměř neskutečné, je nutno přihlížet k tomu, že nezanedbatelnou roli v životě obyvatel ostrovní říše hrály často přírodní živly a jimi vyvolané představy o nadpřirozených bytostech a jevech. Z pohádek je patrné, že zlo na světě nebylo dosud úplně vymýceno a zůstává s dobrem zatím v rovnováze. V bajkách k dětem promlouvá moudrost přírody, kdy prostřednictvím zvířátek pro děti plynou i drobná poučení.

Kniha je určena pro předškolní děti , které se postupně učí poznávat své okolí, svět a přírodu.

Indonésie je zemí tisíce ostrovů a na pěti z nich se odehrávají pohádky v této knížce typické pro tuto zemi.

Spisovatelka a básnířka Marie Rivai má na svém kontě deset úspěšných knižních titulů. Tentokrát předstupuje před své čtenáře s nevšedním pohledem na složité a komplikované vztahy mezi lidmi. Přesvědčivými příběhy dokládá, že každý člověk přišel na tento svět s předpokladem vytvořit něco neuvěřitelného, krásného, a tak šťastně prožít „ krátkou návštěvu“ na tomto světě. Tento odvěký sen zobrazuje ve své nové knize Květy bez vůně. Vypráví příběhy cizinců, kteří z různých důvodů žili v České republice. Mnozí z nich přijížděli s vidinou lepšího života, ale ne všichni zde nalezli své štěstí. Jejich osudy provázel nejenom úspěch a vstřícné přijetí od místních obyvatel, ale i nevraživost v podobě rasismu, prohry, zklamání a osobní tragedie. Jde o příběhy, které rozhodně zaujmou. Kniha je vybavená atraktivními ilustracemi Václava Siky.

V třiceti básních zpočátku třetího tisíciletí se básnířka vyznává ze svých citových postojů k životu. Opěvuje krásu, radost, lásku, tvořivost, ale nezapomíná přitom také na pochybení, zklamání a bolest člověka. Přestože z některých veršů zaznívá lehce satirický až kritický tón, nevzdává se víry, že zítřek zlá rozhodnutí změní, naděje umírá poslední.

Básnířka Marie Rivai ve své sbírce Pozdní vyznání prostřednictvím sama sebe hledá širší souvislosti bytí se světem, ve kterém žije. Její sbírka, ačkoliv je laskavá, zobrazuje kontrasty přetechnizované společnosti, ve které se mnohé hodnoty vytrácejí. Básnířka v této knížce doslova odkrývá své nitro, své bolesti a chvilky radosti. Citlivě je vkládá do svých veršů, abychom my, čtenáři, alespoň na chvilku zavřeli oči a zůstali bez dechu.

Kniha seznamující nejen s typickými pokrmy, ale i se způsoby stolování a dalšími zajímavostmi z exotické Indonésie. Jednotlivé kapitoly se zabývají pokrmy z rýže, úpravou zeleniny, ovoce, přípravou polévek, masa, ryb a vaječných pokrmů až po závěrečné předpisy na dezerty. Jako přívažek nám autorka velmi stručně představí průběh tradiční svatby. Předností této kuchařky jsou suroviny, dostupné i v našich podmínkách.

Třináct povídek z horké české současnosti devadesátých let odvážně zachycuje proměny reality a lidí po "sametové revoluci". Třináct sugestivních příběhů obsahuje třináct dojímavých až drsných lidských osudů. Hrdinové se ocitají v rozhodujících okamžicích života v důsledku nového vývoje.