Vojtěch Martínek Volgorde van de boeken (chronologisch)

Publikace je věnovaná historii románského kostela sv. Mikuláše v Potvorově, jedné z nejstarších památek na území Plzeňského kraje.

Původní název díla: O KRÁLOVNĚ ŽIVOTA. Autor sesbíral 30 původních českých pohádek, kde se potkáváme s čaroději, draky, princeznami, krály i pohádkovými babičkami a navštívíme začarované zámky, zakletá království, ale přesto příběhy vždy šťastně skončí. Knížka je moderně a originálně ilustrovaná. Sbírka původních českých pohádek, kde se objevují všechny kouzelné postavičky z tohoto světa. Pro děti od 6 let, ale potěší i větší čtenáře.

Svazek obsahuje povídky, uveřejňované v časopisech, kalendářích a také z rukopisů, v nichž je smysl pro krásu, víru, lásku, spravedlnost a cit. Vedle čtenářského zájmu mohou napomáhat také k duchovní obrodě našeho národa, což je velmi potřebné. Některé z povídek mohou být i dobrým příkladem, mohou pomoci nalézt východisko zeživotních situací, které se neustále opakují. V knize uvedeno chybné ISBN 80-86093-47-6

Vzájemná korespondence Viléma Závady a Vojtěcha Martínka

Román z prostředí rodného města Brušperku. Stavy rachotí - Kronika ze starých časů. Kus života - Putování zapadlými pěšinkami.

Román z prostředí rodného města Brušperku. Stavy rachotí - Kronika ze starých časů. Kus života - Putování zapadlými pěšinkami.

Trilogie „Černá země“ od Vojtěcha Martínka se odehrává v postapokalyptickém světě, kde se lidstvo snaží přežít v drsných podmínkách po ekologické katastrofě. Hlavní postavy, mezi nimiž vynikají odvážný vůdce Jakub, jeho věrná přítelkyně Anna a tajemný outsider Marek, se snaží najít nový domov a obnovit ztracené hodnoty lidské společnosti. Každý díl trilogie se zaměřuje na různé aspekty přežití a morálních dilemat, kterým čelí jednotlivci i skupiny v nehostinné krajině. Kromě fyzického boje o zdroje se příběh dotýká témat jako je přátelství, zrada, naděje a touha po lepším životě. Autor se snaží zachytit psychologické aspekty postav, které se vyrovnávají s traumatem minulosti a hledají smysl v novém světě. Trilogie „Černá země“ nabízí komplexní pohled na lidskou povahu v extrémních podmínkách a zkoumá, jak se jednotlivci a komunity vyrovnávají s následky svých rozhodnutí. Příběh je protkán napětím, ale i momenty introspekce, které čtenáře vedou k zamyšlení nad hodnotami a etickými otázkami v kontextu přežití.

Sbírka, vydávaná z pozůstalosti zasloužilého umělce, obsahuje cyklus sonetů z r. 1953, psaných jen pro vlastní potěšení a jako zkouška tvůrčích sil. Verše vyslovují souhlasný obdiv k současnému dění i touhu po splynutí s činorodou prací a lidmi.

Celostránkové krásné ilustrace B. A. Tkaczyka. V třiadvaceti pohádkách výboru jsou zahrnuty Martínkovy sbírky Duhový pták a Svět kouzel a divů, dodatečná zkazka Půlnoční kouzla a dvě bajky z Knížky pohádek o dracích, čarodějnicích a princeznách. Autor se jejich prostřednictvím představuje jako mistr tohoto žánru. Uplatňuje klasické pohádkové motivy, scenérii i postavy, avšak v neotřelých variantách a nových tvůrčích proměnách. Sestavil Alois Sivek.

Román Ožehlé haluze je třetím samostatným dílem trilogie, navazující na dva předcházejí romány Kamenný řád (1942) a Meze (1944). Autor v něm líčí na příběhu tří větví poštulkovského rodu události protektorátních let na ostravském venkově a periferii Ostravy. Jeho hrdinové sedlákTonek Poštulka a jeho sestra Karolina, autodopravce Žežulík, učitel Janošek i mladý Cyrílek nejsou lidé zvlášť politicky uvědomělí. Avšak těžká doba nacistické okupace, styk s dělnickým hnutím vytvářejí z členů poštulkovské rodiny bojovníky a hrdiny, kteří každý po svém bojují proti utlačovatelům. Vojtěch Martínek dokončil závěrečným dílem své druhé trilogie dílo, jehož ethos jadrně hovoří o člověkově vztahu k celku, ke společnosti. Dílo, jež tuto přirozenou lidskou povinnost efektně neglorifikuje, ale hovoří o ní se statečnou prostotou, kterou zvlášt ocení čtenáři v kraji, kterému Martínek své dílo věnoval.

Korespondence Petra Bezruče a Vojtěcha Martínka.

Pět povídek zasloužilého umělce. V Kronice příkladné a utěšené o Chvalovi ze Suchých Hůrek jde o zašlý příběh rytíře Chvala a jeho kumánské milenky. Romance o hodech Jana Čapka ze Sán je epizodou ze života slavného a prohnaného husitského vůdce. V Romanci o ženě čarodějné zavádíautor do doby, v níž se dařilo ženám čarodějným. Kratochvilná historie, nicméně zcela pravdivá, o obrazu svatého Jiří vypráví o provinění malíře a jeho famula, kteří v opilosti napadnou městského staršího. Romance o Ondrášovi líčí známý příběh zbojníka. Kniha povídek, "v nichž se střídají tragické lidské osudy s úsměvnymi historkami, plnými dobré pohody a jadrné moudrosti"

Výbor z poezie, který se snaží z Martínkovy básnické tvorby, trvající 43 let, vybrat ukázky, které prošly prověrkou času. Vybral, uspořádal, k vydání připravil, doslov a ediční poznámku napsal Oldřich Rafaj.

Výbor z Martínkových pohádek zakončuje edici jeho pohádkových knih, určených čtenářům do 10 let. Jsou to precizní poutavé příběhy, plné kouzla a napětí, zcela ve stylu lidových pohádek. Přibližují dětem svět odlišný co do přírodní scenérie, ale důvěrně známý tradičními pohádkovými motivy, postavami a ději

První díl románové trilogie (na kterou volně navazuje autorova druhá trilogie: Kamenný řád). V dramatickém toku událostí sledujeme tu osudy obervovského rodu. Jakub Oberva, představuje charakteristickou postavu sedláka-podnikatele. Pevná, drsná a sobecká povaha Obervova těží z výhodnéhoprodeje pozemkům železárnám; jde rozhodně za svým cílem, chce založit rod mocných a panovačných lidí, kteří by vládli nad krajem. 48-010-65

Závěrečný díl seznamuje čtenáře s osudy Poštulkova rodu za okupace, v boji proti nacistům. Všichni členové rodiny zaplatí tvrdou daň svobodě, ale nikdo z nich nezradí rodnou hroudu, která je pro ně symbolem cti, práva a spravedlnosti.

Trilogie Vojtěch Martínka Kamenný řád zachycuje osudy selského rodu v období od dvacátých let až podruhou světovou válku.

Románová trilogie, psaná v letech 1939-1949, vychází poprvé jako celek. Autor v ní zachycuje osudy 3 generací Poštulkova rodu, pevně srostlého s rodným "gruntem" na Ostravsku. První díl, odehrávající se po 1. světové válce, líčí život rodiny po náhlé smrti hospodáře, kdy vlády na statku se ujímá tvrdá vdova. Syn Toník a dcera Maryča se vzepřou její vůli. Jen pracovitá, drsná Karolina zůstává po boku matčině a platí osobním štěstím a zdravím za oběť, kterou přinesla rodnému statku.

Druhý díl trilogie zobrazuje mladší větev poštulkovského rodu v polovině třicátých let. Konflikt starých zvyklostí s "novými pořádky" je vyřešen smírně a idilicky ve znamení dvou svateb, které přivádějí na poštulkovský grunt lidi z města, učitele Pavla Janoška a jeho sestru Hedvu. Tradice a zákon ortodoxního selství musí ustoupit životu, povinost dostává jiný, střízlivější základ. Do pokojného plynutí lidských osudů se dvakrát vkrádá disharmonický tón: zprávou o smrti sedláka Ranocha a tragickým návratem Tonkovy první ženy, Vojtěšky Poštulkové, která na statku hledá poslední útočiště.

V tomto díle, které patří mezi jeho nejvýznamnější, líčí Jahn osudy děvčete z chalupy a selského synka, jimž přísné majetkové rozvrstvení vesnice nedovolí prožít šťastnou lásku a společný osud.

Třetí díl románové trilogie (na kterou volně navazuje autorova druhá trilogie: Kamenný řád). V tomto záverečném dílu se ocitáme ve válečné Ostravě, je to „druhá” fronta na které se sice nestřílí, ale život tu není lehký. Kuba se vrací s těžkým zraněním z fronty. A v této životní mizérii počne odhodlaně hledat smysl života. Vzepře se s obervovskou silou drtivému tlaku bídy a morálního rozkladu, bojuje za sebe i za jiné. A tak konečně nachází smysl života v rodinném štěstí. Přichází konec první války, Ostravou probíhá zuřivá vlna hladu a Kuba právě v těchto tragických okamžicích si nejplněji uvědomuje cenu života štastnějšího, svobodnějšího a tím bohatšího. Tragická situace, jež jako by se cele zmocnila trilogie, se láme. Kuba jediný z obervovského rodu zakládá vlastní rod, osnovaný nikoliv na majetku, ale pevných hodnotách mravních. Tím Martínek uzavírá dějiště trilogie; v zdůraznění víry v člověka lze hledat stále aktuální význam tohoto nesporně vrcholného Martínkova prozaického díla. 48-012-65

Druhý díl románové trilogie (na kterou volně navazuje autorova druhá trilogie: Kamenný řád). V tomto dílu rozvíjí Martínek příběh o žalostném ztroskotání plánů z prvního dílu. Po Obervově smrti jeho žena nestačí na to, aby udržela statek. Majetek, který Oberva po sobě zanechal, nemá dědice, jeho syn Kubíček tragicky umírá. Nemanželský Obervův syn Kuba žije v bídě, nikdy není uznáno jeho právo na dědictví, jeho osudem se stává šedivá, kalná dělnická kolonie, kde brzy po smrti nevlastního otce zápasí o holou existenci. Obervova statku se zmocňuje podnikavý sedlák Bernát, Kubovo usilování o spravedlivé uznání práva na dědictví mu přinese nejedno trpké zklamání. Zdá se, že v tomto světě, kde platí zákon peněz, mohou vítězit jen takoví lidé jako Bernát. Martínek tu postihuje přwesnou podstatu sociálních konfliktů na samém počátku dvacátého století. 48-011-65

První díl románové trilogii, psané metodou kritického realismu, o všech typických stránkách života železářského Ostravska v době od počátku tohoto století do konce první světové války. První díl je obrazem třídně rozložené vesnice, trpící kapitalistickým selstvím, jehož představitelem je bohatý sedlák Jakub Oberva. Druhý díl, prostoupený temnou, bezútěšnou atmosférou dělnického života v důlním městě Ostravě, ukazuje radikální třídní uvědomění proletariátu, jehož typem je postava Obervova syna Kuby Sršaně. Pozadím posledního dílu je světová válka a její ohlasy ve vědomí ostravského dělnictva: hladové bouře, demonstrace, živelný, anarchistický dělnický odboj. Příslibem do budoucna je silný, dobrý charakter těch, jejichž očekávání první republika nesplnila, ale kteří nepřestali věřit v konečné spravedlivé uspořádání světa.

Román Ožehlé haluze je třetím samostatným dílem trilogie, navazující na dva předcházejí romány Kamenný řád (1942) a Meze (1944). Autor v něm líčí na příběhu tří větví poštulkovského rodu události protektorátních let na ostravském venkově a periferii Ostravy. Jeho hrdinové sedlákTonek Poštulka a jeho sestra Karolina, autodopravce Žežulík, učitel Janošek i mladý Cyrílek nejsou lidé zvlášť politicky uvědomělí. Avšak těžká doba nacistické okupace, styk s dělnickým hnutím vytvářejí z členů poštulkovské rodiny bojovníky a hrdiny, kteří každý po svém bojují proti utlačovatelům. Vojtěch Martínek dokončil závěrečným dílem své druhé trilogie dílo, jehož ethos jadrně hovoří o člověkově vztahu k celku, ke společnosti. Dílo, jež tuto přirozenou lidskou povinnost efektně neglorifikuje, ale hovoří o ní se statečnou prostotou, kterou zvlášt ocení čtenáři v kraji, kterému Martínek své dílo věnoval.

První díl románové trilogii, psané metodou kritického realismu, o všech typických stránkách života železářského Ostravska v době od počátku tohoto století do konce první světové války. První díl je obrazem třídně rozložené vesnice, trpící kapitalistickým selstvím, jehož představitelem je bohatý sedlák Jakub Oberva. Druhý díl, prostoupený temnou, bezútěšnou atmosférou dělnického života v důlním městě Ostravě, ukazuje radikální třídní uvědomění proletariátu, jehož typem je postava Obervova syna Kuby Sršaně. Pozadím posledního dílu je světová válka a její ohlasy ve vědomí ostravského dělnictva: hladové bouře, demonstrace, živelný, anarchistický dělnický odboj. Příslibem do budoucna je silný, dobrý charakter těch, jejichž očekávání první republika nesplnila, ale kteří nepřestali věřit v konečné spravedlivé uspořádání světa.

Čtyřicet dějových črt z naší historie, nevšední obrázky ze života českých velikánů.

Básnická sbírka s podtitulem Historické variace. Psáno v letech 1940–1941. Verše tematizují osobnost evangelického kněze a spisovatele Jiřího Třanovského ze 17. století. Jeho prostřednictvím je přibližován pocit vykořenění z rodného kraje a současně lásky k němu, nesmírnosti noci a pokušení a lidské chudoby. „Tyto monology vznikaly v těžkých válečných letech; chtěly být výrazem jejich bolestí, úzkostí, nadějí i víry. Stín dávného vyhnance ze Slezska třásl se nad těmi verši: postava z minulosti se stávala symbolem současných dní. Rozumějte: symbolem; neboť tento básnický Jura Třanovský má jen některé rysy Třanovského historického. Tak se musí chápat symbolicky i jeho věrnost ve zděděné víře: pokušení Jury Třanovského v letech válečných se netýkalo ani tak náboženství toho či onoho, ale bylo pokušením mravním.“

Trilogie Vojtěch Martínka Kamenný řád zachycuje osudy selského rodu v období od dvacátých let až podruhou světovou válku.

Známý autor ostravských románů s vyzrálým uměním vyprávěčským i vyhraněným smyslem pro krásu slova a kouzelný svět fantazie vypráví deset pohádek, jež sám charakterizuje jako "obnovené obrazy", volné obměny pohádkových motivů ponejvíce z jižních evropských zemí. Původně byly psány r. 1929, nově přepracovány r. 1944.

Druhý díl románové trilogie " Černá země" prostoupený temnou, bezútěšnou atmosférou dělnického života v důlním městě Ostravě.

Druhý díl trilogie zobrazuje mladší větev poštulkovského rodu v polovině třicátých let. Konflikt starých zvyklostí s "novými pořádky" je vyřešen smírně a idilicky ve znamení dvou svateb, které přivádějí na poštulkovský grunt lidi z města, učitele Pavla Janoška a jeho sestru Hedvu. Tradice a zákon ortodoxního selství musí ustoupit životu, povinost dostává jiný, střízlivější základ. Do pokojného plynutí lidských osudů se dvakrát vkrádá disharmonický tón: zprávou o smrti sedláka Ranocha a tragickým návratem Tonkovy první ženy, Vojtěšky Poštulkové, která na statku hledá poslední útočiště.

Druhé vydání knihy pohádek Vojtěcha Martínka s ilustracemi Jana Provazníka.

Román zasl umělce V. Martínka, tří kapitoly ze strastiplné životní pouti mladého podučitele nemilosrdně pronásledovaného osudem. Ve třech volně spjatých kapitolách vylíčil autor s humorným nadhledem strastiplnou životní pouť mladého podučitele Blažeje Potěšila, pronásledovaného ve všem konání zkostnatělým inspektorem pro někdejší matčin maloměstský společenský přestupek. Tři štace, které Blažej vystřídá mu přinesou mnoho veselých chvil i řadu přátel, ale i trpkou zkušenost. V prvním místě ztroskotá, z druhého je odvolán inspektorem a na třetí místo putuje i se svou matkou, odhodlán k boji s nepřízní osudu.

Trilogie Vojtěch Martínka Kamenný řád zachycuje osudy selského rodu v období od dvacátých let až podruhou světovou válku.

Kronika o Chvalovi ze Suchých Hůrek -- Romance o hodech Jana Čapka ze Sán -- Romance o ženě čarodějné -- Kratochvilná historie obrazu svatého Jiří -- Romance o Ondrášovi

Kniha je z roku 1933, " kronika ze starých časů" líčí, na základě rodinných vzpomínek, rozklad patriarchálních poměrů a starého cechovního života.

Druhý díl románové trilogie " Černá země" prostoupený temnou, bezútěšnou atmosférou dělnického života v důlním městě Ostravě.

kniha o drsném sedlákovi, která neváhá obětovat půl života gruntu. a téměř na sklonku života se snad poprvé zamiluje.

V roce 1929 vydává Martínek výbor Básně, jenž obsahuje jeho tři předchozí sbírky Zahrada (1917), Tichá píseň (1920) a Ráj srdce (1926) i nový básnický oddíl Noci. Tento výbor můžeme oprávněně považovat, vedle pozdější sbírky Kalendář básníkův, za vrchol Martínkovy básnické tvorby.

Druhý díl románové trilogie " Černá země" prostoupený temnou, bezútěšnou atmosférou dělnického života v důlním městě Ostravě.

Román o nečekaném dědictví a vlivu peněz na životy lidí.

Básnická sbírka s nádechem symbolismu, která zachycuje hrůzu existence a mučednictví „bědného, poplivaného, zmučeného, rozdrásaného, ubohého lidského srdce“ a zoufalé výkřiky modliteb, jež z něj vzlétají. Přináší obraz noci a zamčené brány Chrámu; dědiny obestírá smrt, tvrdost živlů a ponuré šumící stromy.

Kniha o drsném sedlákovi, který neváhá obětovat půl života gruntu. A téměř na sklonku života se snad poprvé zamiluje.