V evangeliu svatého Jana je zaznamenán známý příběh o snaze farizeů nachytat Ježíše takto: Ježíš však mlčel, sklonil se k zemi a psal něco prstem v prachu. Žalobci stále dotírali, aby odpověděl. Ježíš se vzpřímil a řekl: ,,Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní hodí první kamenem!" Pak se znovu sklonil a psal po zemi. Jan, 8,6-8 Přemýšlel jsem o tom, co nakreslil prstem v prachu, a z mnoha odpovědí jsem si vybral tu, která říká, že nakreslil magický obrázec, který posléze sám zmizel. Odpouštění totiž má i magickou komponentu, na kterou málokdo pamatuje. Musí to být kouzlo, které přetaví křivdu a zlobu v usmíření, mír v duši. Teprve takto posvěcená změna je dokonalá. Při svátosti zpovědi přichází vesměs magické působení shůry, při samostatném postupu je nutná taková míra kontemplace, která tuto proměnu dovolí. Teprve pak uslyšíme na adresu viníka slova, jdi a více nehřeš , při současném vědomí, že se hříchu vyhnout ani on, ani já nemůžeme. Protože jeho původní název zní „hamartia “, což je česky chyba. Radkin Honzák
Štefánia Laskovská Boeken
