Ve Víle Ditě a dalších komixově provedených pohádkách (např. O zkaženém princi, O nosní dírce a vesmíru...) se setkáváme s bizarními a bláznivými příběhy, určenými dětem i dospělým, jež se sice odklánějí od klasického pojetí pohádek, přesto v nich nechybí konfrontace dobra a zla. "V pohádce totiž nejde o majetek a peníze, ale o dobro a lásku, hodnoty, jež dávají lidskému životu smysl. A smysl, to je asi ten nejcennější poklad v bytí. Neb není nic horšího, než promarnit svůj úděl.“
Šestý díl sborníku představuje další sedmičku nekonformních autorů a jejich svébytné reflexe současného světa v poezii i próze. Doplněno heslovitými informacemi o autorech.
Realita šílenství není jen román o šílenství reality psaný osobitým jazykem s notnou dávkou humoru, který hraje všemi barvami. Je to hra se světem, hra s postavami i se čtenářem. Autor bravurně komanduje své vyvrhele, zatracence i světapány ve světě nepříliš odlišném od toho našeho. Je to komedie o nekonečném počtu jednání, ale i tragédie plná drog, sexu a psychóz. Ani zkušený čtenář nezná zdaleka všechny drogy, sexuální deviace – a psychózy, o nichž se zde pojednává. V intencích této knihy bude nejspíš nutná nová taxonomie věd o duši. Je to bezohledná jízda autora obdařeného mimořádnou dávkou jízlivosti. Pokud máte hranici, kam až můžete ve svých fantaziích zajít, zjistíte, že cesta vede dál – a je to dobrá cesta, třebaže z ní není návratu. I když láska – neboť je to i příběh o lásce – možná spasí svět. Při četbě této knihy bude čtenář rudnout, blednout, modrat a zelenat, ale na konci ji celý růžolící odloží a pustí se do ní znovu, neboť má tolik faset, kolik je na světě blázinců.
Jatka jsou černohumornou groteskou. Podobně jako v životě, jde i v této knize především o bytí samo, kdy kulisy tvoří hromady nahých těl a prokrvených údů. Nechybí však ani deziluze z faktu, že vše, co prožíváme, možná není víc než pouhá psychóza, zdání a klam, kdy nám na mysli neodbytně vytane: „Kdo jsme, kam se ubíráme a proč?“ Namísto odpovědi zjistíme, že stojíme v pořádném hajzlu a kdosi právě zatáhl za splachovadlo.
Pohádková novela s hororovým nádechem a metafyzickým přesahem Fantasmagorie televize je klasickou měrkovinou, i když chudší o kulometnou kadenci vulgarismů, na které jsme u Měrky zvyklí: ztřeštěné, zdánlivě nelogické rozjímání o světě bez řádu a pravidel, v němž lze spatřit obraz současné společnosti, změnu a rozpad hodnot starého světa… a očekávat více než rozporuplné reakce čtenářů.
Vzrušující, divoké, šílené a vtipné mikropovídky zneuznaného mladého génia Petra Měrky navazují na poetiku u nás dobře známého ruského spisovatele Daniila Charmse nebo Charlese Bukowského. Přenesené do českého prostředí jsou však i výpovědí o současném světě našich teenagerů, především těch z Valašska.
Opowiadania surrealistyczne? Ejakulacja jako temat? Science fiction o dewiantach? Horrory erotyczne? Książka nieznanego pisarza z małej wsi wprawiła czeskich czytelników w zdumienie. Mariusz Szczygieł określił ją jako pornograficzną krytykę społeczną. W Anonimowej Republice 90% ludzi nie ma żadnych praw. Seks zastępuje relacje międzyludzkie. Nawet każdy pisarz zawsze musi być gotowy na stosunek z krytykiem. Ludzie spieszą się i zapominają o banalnym fakcie, że nie istnieją. „Ludzie są raczej kulą u nogi – pisze Měrka. – Człowiek, który ma czelność urodzić się, zasługuje na karę śmierci”. Wariactwo nie książka!
Grafická kniha Petra Měrky a Mateje Bednára, kdy první psal a druhý kreslil, je černohumornou povídkovou groteskou o dvou dospívajících dívkách objevujících svět, v němž sex ve všech podobách tvoří společenskou normu a vražda a korupce představují zákon. Svět, v němž je Matka příroda nahrazena Matkou televizí a z lidské existence se stalo má dáti dal. Komix je určen čtenářům starším osmnácti let.
Van Gogh 21. století je černohumorný grafický román, jenž je mozaikovitou formou vystavěn coby memento kam až soudobá společnost může dospět. Je sociálně kritickou dystopií, která se strefuje i do moderního umění. Van Gogh 21. století je knihou kontroverzní už jenom tím, že zcela otevřeně presentuje temnou stránku v lidech. Obrazové složky se ujal výtvarník Dávid Marcin.
Kniha To je v Plenkách je sbírkou valašských kóanů. Pro někoho snad rozpačité označení valašským spisovatelem Petrem Měrkou, pro jiného rozpad vnímání a interpretace reality, když pohlédneme do dlaní a konstatujeme, že osud dávno pominul a nám nezůstalo nic víc, než právě to nic.
