Luděk Jirka Boeken

Publikace zachycuje vzpomínky pamětníků z období druhé světové války. Podle svého zaměření jsou rozděleny do několika kapitol – Odboj (nejen) na Strakonicku, Západní armáda, Východní armáda, Holocaust a Strakonicko, Wintonovy vlaky, „Transport smrti“ v Katovicích, Totálně nasazení atd. Téma každé kapitoly přibližuje čtenáři stručný úvod. Jednotlivé pamětníky spojuje vztah se strakonickým regionem. Někteří se zde narodili, jiní zde po určitou dobu žili, pracovali nebo se účastnili protinacistického odboje. Osobní data a zkušenosti pamětníků shrnují stručné medailonky doplněné o portrétní fotografii. Pro zachování co největší autenticity vzpomínek i osobnosti pamětníka byly přepisy ponechány v původním stylu vyjadřování. Do výpovědí se zasahovalo minimálně. Většinu výpovědí natočil Luděk Jirka v letech 2008 – 2009 pro občanské sdružení Post Bellum. Po navázání kontaktu s Muzeem středního Pootaví Strakonice v roce 2009 byli osloveni noví pamětníci. Během spolupráce navázané za účelem vydání výpovědí se vyskytla možnost zveřejnit vzpomínky, které byly zaznamenány již v minulosti, ale v celém svém znění publikovány nebyly. Jejich nahrávky se zachovaly ve Státním okresním archivu Strakonice či v opisu v muzejní knihovně.

Během nedávné reemigrace krajanů z Doněcké a Luhanské oblasti se psalo o krajanech, kteří migrují „domů“, „do své původní vlasti“ nebo „do země svých předků.“ Vlastenecká rétorika ve vztahu ke krajanům na Ukrajině byla vždy v českém politickém, mediálním, ale i vědeckém prostředí přítomná. Tato kniha se však snaží uchopit krajanskou problematiku z jiné perspektivy. Zaměřuje se na potomky krajanů z Rovenské a Volyňské oblasti, pro které je identifikace s českým národem a s českou zemí již velmi vzdálená. Do jejich života však vstupují ekonomické a politické problémy Ukrajiny, které mají značný vliv na jejich emigrační tendence. A právě v tento moment hrají zásadní roli jejich čeští předci.

Autoři této kolektivní monografie se snaží na základě terénních výzkumu u krajanů z Bulharska, Srbska, Spojených států amerických, Ukrajiny a Chorvatska upozornit na nové rozměry bádání krajanské problematiky. Cílem monografie není nahlížet na krajany skrze tradiční přístupy integrace nebo asimilace, ale upozornit na transnacionální vztahy krajanů. Cílem knihy není zkoumat krajanské enklávy v rámci tradičního nacionálního diskurzu, ale demaskovat nacionalistickou politiku uplatňovanou vůči krajanům. Uváděná publikace rovněž nepřehlíží ústně předávané vzpomínky krajanů na úkor archivních záznamů, jak se často děje, ale uvádí význam narací pro samotné krajany. Také není cílem knihy nekriticky sledovat politiku identit u krajanů, ale upozorňovat na její úskalí.

Rivnenská oblast leží na západní Ukrajině a spadá pod území historicky známé jako Volyň. Je známá především kvůli konfliktu mezi Poláky a Ukrajinci v období druhé světové války. Uvedená publikace se ale snaží poukázat na etnickou problematiku v širších souvislostech. Autor se v první části zaměřuje na jednotlivé politické režimy od 19. století (carské Rusko, meziválečný polský stát, sovětský a nacistický režim a období nezávislé Ukrajiny) a uvádí, jak se snažily etnické napětí v dané oblasti řešit. Druhou část publikace tvoří rozhovory s pamětníky z různých etnických menšin i z majoritní ukrajinské populace. Přestože díky politické vůli je dnešní uvažování o etnických vztazích v dané oblasti již pevně ustanovené, vzpomínky pamětníků nám nabízejí zcela jinou perspektivu.